Bazilika svatého Jiří
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bazilika sv. Jiří se nachází v areálu Pražského hradu.
Byla založena roku 920 jako druhý křesťanský kostel v tehdejší oblasti Prahy. Roku 973 byl knížetem Boleslavem II. založen ženský klášter řádu benediktinů a kostel se stal jeho součástí.
S vyjímkou průčelí a některých prvků interiéru si kostel uchoval svůj románský charakter daný přestavbou po požáru Pražského hradu v roce 1142. Vlastní kostel je trojlodní bazilika se dvěma věžemi v průčelí, čtvercovým kněžištěm s apsidou a trojlodní kryptou.
Kaple svaté Ludmily a většina nástěnných maleb pochází z počátku 12. století. Dosud jsou zachovány nástěnné malby Nebeského Jeruzaléma a postavy Ježíše Krista, Panny Marie a sv. Jana Evangelisty na klenbě kněžiště a kaple Panny Marie a v její apsidě. Náhrobek svaté Ludmily pochází ze 14. století a byl patrně vyroben Parléřovskou hutí.
Barokní průčelí bylo dostavěno koncem 17. století a je nejspíše dílem Francesca Carattiho. Sochy na průčelí vytvcořil Jan Jiří Bendl. V letech 1718 až 1722 byla významných českým architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou přistavěna kaple Svatého Jana Nepomuckého. Sochu světce s anděly vytvořil Ferdinand Maxmilián Brokoff. Dnešní vzhled, který do značné míry odpovídá podobě baziliky ve 12. století, dal bazilice v letech 1888 až 1918 významný puristický architekt Ludvík Lábler.
