Bódhidharma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bódhidharma byl indický mnich, podle tradice jihoindický princ, který se podobně jako Buddha vzdal přepychové světského života. Byl posledním indickým patriarchou zenu, který toto učení přinesl do Číny.
Údajně roku 520 připlul do Číny, pak putoval na sever do Luo-jangu, tehdejšího hlavního města. Zde vzbudil nelibost císaře, když na jeho dotaz, jaké zásluhy získal zakládáním buddhistických klášterů, odpověděl, že žádné. Poté se uchýlil do šaolinského kláštera, kde měl údajně 9 let sedět v jeskyni před skalní stěnou, až mu z toho ochrnuly nohy. Podle legendy si také odřízl oční víčka, když při meditaci upadl do spánku. Proto je Bódhidharma zobrazován s doširoka rozevřenýma očima. Na místě, kam dopadly jeho odřízlá oční víčka, měly vyrůst čajové keříky. Dle tradice je od té doby čaj oblíbeným nápojem v zenových klášterech. Bódhidharma je také považován za zakladatele bojového umění karate. Samozřejmě jako buddhistický mnich nevyučoval bojové umění, ale šaolinské mnichy naučil speciální pohybové cvičení, které mělo napomoci jejich duchovní praxi. Později se z tohoto cvičení vyvinulo bojové umění.
Prý se dožil 150 let a údajně měl být otráven.
Podle buddhistických badatelů se má jednat o čistě legendární postavu, jejíž účelem bylo dokázat spojení čínského čchanu (v japonštině zenu) s indickým buddhismem.
 |
Portál Náboženství |
