Angelo Rotta
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Msgre Angelo Rotta (9. srpna 1872, Milán – 1. února 1965, Vatikán) byl římskokatolický arcibiskup a vatikánský diplomat známý pro své angažmá ve prospěch Židů během druhé světové války.
Angelo Rotta přijal kněžské svěcení 10. února 1895 a poté vstoupil do diplomatických služeb Svatého stolce, kde se postupně vypracovával k vyšším postům. V roce 1922 jej papež Pius XI. jmenoval titulárním arcibiskupem thébským a poověřil jej posláním internuncia ve Střední Americe. V roce 1925 se stal nunciem v balkánských zemích a v roce 1930 přijal úřad nuncia v Maďarsku a Bulharsku.
Jako apoštolský nuncius se za druhé světové války angažoval ve prospěch bulharských a maďarských Židů a společně s dalšími diplomaty jim zajišťoval bezpečné domy, humanitární pomoc a vydával falešná křestní osvědčení, ochranné listy, diplomatické pasy a víza, aby jim umožnil odchod do bezpečnějších zemí..
Mimo to ve prospěch Židů opakovaně intervenoval jak sám, tak za pomoci dalších diplomatů. 21. srpna 1944 vedl delegaci 5 šéfů diplomatických misí v Maďarsku, kteří vznesli společný protest proti zacházení se Židy a jejich deportacím do Německa. Protestovali apoštolský nuncius Angelo Rotta (Vatikán), velvyslanec Carl Danielson (Švédsko) a tři chargé d'affaires – Miguel Sanz-Briz (Španělsko), Carlos de Liz-Teixeira Branqhuinho (Portugalsko) a Antoine Kilchmann (Švýcarsko).
Po válce dále pokračoval v práci v diplomatických službách až do roku 1957, kdy odešel do důchodu.
Izraelská komise Jad Vašem mu udělila titul Spravedlivý mezi národy.
[editovat] Související články
- Holocaust
- Holocaust v Maďarsku
- Holocaust a katolická církev
- Víza pro život
[editovat] Literatura
- Pierre Blet: Pius XII. a druhá světová válka ve světle vatikánských archívů, Matice cyrilometodějská, 2001 (ISBN 80-7266-082-9), str. 212-221