Alfréd Veliký
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alfréd Veliký (asi 848 - asi 899) byl nejvýznamnějším anglosaským panovníkem, který vládl v letech 871 - 899. Proslavil se vítěznými boji s dánskými vikingy.
[editovat] Vítězství nad dánskými vikingy
Alfréd, churavý mladík citlivé povahy, byl nejmladším královským synem, který toužil stát se učencem. Když ale v boji s Vikingy zahynuli všichni jeho starší bratři, vybrali si ho velmoži za krále Wessexu. Na trůn nastoupil v době, kdy byla Anglie zle tísněna Dány, kteří ovládli značnou část země. Alfréd jim zaplatil výkupné a získaného příměří využil ke shromáždění vojska, s nímž zasadil Vikingům roku 878 rozhodující úder v bitvě u Edingtonu ve Wilshiru. Roku 886 dohodl s Dány rozdělení země: severovýchodní Danelaw (oblast dánského práva) a anglosaské království na jihozápadě, kterému vládl. Hranici tvořila stará římská cesta z Londýna do Chesteru.
Alfréd byl výborným vojevůdcem a zajistil svému království mír. Jeho vojsko se skládalo z rytířské jízdy a fyrdu, domobrany svobodných rolníků. Kromě toho postavil lodě a porazil Vikingy na moři, kde dosud měli jasnou převahu. Na souši nechal vystavět systém opevnění se stálou posádkou, jež měla zabezpečovat své okolí a zároveň sloužit jako útočiště v případě nebezpečí.
[editovat] Rozkvět kultury a vzdělanosti
Kromě vojenských úspěchů charakterizuje Alfrédovu vládu úsilí zabránit úpadku Anglie v důsledku velkých škod způsobených normanskými nájezdy. Anglosaská kultura a vzdělanost dosáhly díky Alfrédovi velkého rozkvětu. Písemné podoby se dočkaly starší anglosaské zákoníky, vydán byl také zákoník nový, který zavedl jednotné právo pro celé království. Alfréd inicioval řadu překladů do anglosaského jazyka a byl sám literárně činný, z jeho pera pocházel například překlad známé Orosiovy kroniky.
