Advokát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Advokát je právnicky vzdělaná osoba, která se zabývá soustavným poskytování právních služeb jiným fyzickým či právnickým osobám, a to zpravidla za úplatu. Poskytováním právních služeb se rozumí zejména zastupování v řízení před soudy, správními úřady a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin a zpracovávání právních rozborů. Advokáti zpravidla vytvářejí stavovské organizace, které vykonávají správu na úseku výkonu advokacie. Běžně také bývá zakotvena exkluzivita poskytování právních služeb advokáty (popřípadě spolu s dalšími stavovsky organizovanými právními profesionály, např. notáři) a je zakázáno, aby právní služby soustavně a za úplatu poskytovali právníci stojící mimo stavovské organizace. Podstatným rysem advokáta je jeho nezávislost (na státu, jakož i jiných subjektech) a vázanost příkazy klienta, nejsou-li v rozporu s právními či stavovskými předpisy. Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta, přičemž musí zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb.

[editovat] Advokacie v České republice

Podmínky poskytování právních služeb advokáty upravuje zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Za úplatu a soustavně mohou v České republice právní služby poskytovat jen advokáti zapsaní v seznamu advokátů České advokátní komory nebo cizozemci ze států Evropské unie, států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, případně i dalších států podle závazných mezinárodních smluv, které ve svém domovském státě získali obdobné oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením, které Ministerstvo spravedlnosti České republiky oznámilo sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů. Tito cizozemci se označují jako evropští advokáti. Vedle advokátů mohou právní služby poskytovat v rozsahu vymezeném příslušnými předpisy také notáři, soudní exekutoři, patentoví zástupci, daňoví poradci a případně i další osoby, kterým by takové oprávnění bylo svěřeno zákonem. Právní služby mohou i poskytovat zaměstnanci či příslušníci ozbrojených sborů, u kterých je poskytování právních služeb součástí jejich povinností vyplývajících z pracovního poměru anebo služebního poměru.

[editovat] Podmínky výkonu advokacie

Advokátem může pouze osoba zapsaná v seznamu advokátů České advokátní komory. Do seznamu komora zapíše na základě písemné žádosti každého, který splňuje následující podmínky:

má plnou způsobilost k právním úkonům
je bezúhonný
získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva studiem na vysoké škole v České republice (případně jiné uznatelné vzdělání)
vykonával po dobu alespoň tří let právní praxi jako advokátní koncipient
složil advokátní zkoušku
složil do rukou předsedy Komory slib

Zápis do seznamu je vyloučen u toho, komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, pokud se na něho pro uplynutí doby nehledí, jako by mu toto kárné opatření uloženo. Nelze také zapsat osobu, která byla v posledních pěti letech vyškrtnuta ze seznamu z důvodu prohlášení konkursu, povolení vyrovnání nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku na něho nebo na právnickou osobu, v níž byl společníkem. Osoba žádající o zápis nesmí být v pravcovněprávním poměru nebo služebním poměru s výjimkou pracovního poměru k České advokátní komoře, advokátovi nebo právnické osobě zřízené k výkonu advokacie, pracovního poměru vysokoškolského učitele nebo vědeckého pracovníka v oboru právo u Akademie věd České republiky. Také nesmí vykonávat žádnou jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie.

U cizinců se podmínka vzdělání a právní praxe nahrazuje oprávněním k poskytování obdobných právních služeb v jiném státě, zvláštní zkouškou nebo právní praxí usazeného evropského advokáta. Advokátní zkoušce jsou postaveny na roveň dřívější i současné obdobné odborné zkoušky (např. justiční zkouška, závěrečná zkouška státního zástupce, notářská zkouška, exekutorská zkouška). Praxe advokátního koncipienta je nahraditelná odbornou praxí v jiných právních odvětvích (např. praxe soudce, justičního čekatele, státního zástupce, právního čekatele, notářského koncipienta).

[editovat] Způsob výkonu advokacie

Advokát vykonává advokacii:

samostaně - jako podnikatel
jako účastník sdružení advokátů bez právní subjektivity - vzájemné vztahy mají upraveny zvláštní písemnou smlouvou
jako společník obchodní společnosti, a to veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným
v pracovním poměru k samostatnému advokátovi či advokátní obchodní společnosti (tzv. zaměstnaný advokát)

Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě. Musí využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. Advokát musí postupovat při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu, je povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže jsou stanoveny stavovskými předpisy. Advokát může poskytnutí právních služeb odmítnout a v některých případech dokonce odmítnou musí (např. při kolizi zájmů). O všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb je povinen zachovávat mlčenlivost, které ho může zprostit pouze klient či jeho právní nástupce.

[editovat] Historie

V období komunistického režimu advokáti poskytovali své služby v rámci tzv. advokátních poraden sdužených v krajských sdruženích advokátů. Krajská sdružení byla socialistickými organizacemi. Po listopadu 1989 došlo k privatizaci advokacie.

[editovat] Obecný zmocněnec

Osoby se mohou nechat zastupovat nejen advokátem či jiným právním profesionálem oprávněným k poskytování právních služeb. Zástupce v řízení před soudem či jiným orgánem, který není advokátem ani jinou stavovsky organizovanou osobou, se označuje jako obecný zmocněnec. Laické zastupování však není přípustné v při obhajobě obviněného v trestním řízení, v řízení o dovolání, kasační stížnosti a také v řízení před Ústavním soudem.