Černovice (okres Pelhřimov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Černovice
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0613 547760
kraj (NUTS 3):	Vysočina (CZ061)
okres (NUTS 4):	Pelhřimov (CZ0613)
obec s rozšířenou působností:	Pelhřimov
pověřená obec:	Kamenice nad Lipou
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	36,53 km²
obyvatel:	1827 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 22’ 21’’
zeměpisná délka:	14° 57’ 47’’
nadmořská výška:	594 m
PSČ:	394 70 až 394 94
základní sídelní jednotky:	11
místní části:	9
katastrální území:	6
Adresa městského úřadu:	Mariánské náměstí 718 Černovice 39494 Černovice u Tábora
starosta:	Ing. Ladislav Novotný
Oficiální web E-mailová adresa

Město Černovice se nachází v okrese Pelhřimov, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1827 obyvatel.

Leží na pomezí současného kraje Vysočina a kraje Jihočeského v ekologicky hodnotném a neporušeném okolí.

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Geomorfologicky náleží do nejzápadnější části Křemešnické vrchoviny a proto je okolí kopcovité. Ndmořská výška samotného města se pohybuje od 615 m n.m. (vlakové nádraží) až po 574 m n.m. (zámek). Budeme-li považovat za střed města centrum, tedy náměstí, to se nalézá ve výšce 597 m n.m. (pata kostelní věže). Město leží na úpatí hory Svidník, vysoké 740 m.

[editovat] Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1369.

První lidé se v okolí dnešních Černovic objevili již v 7. století, ale k trvalému osídlení došlo až ve století 12. , kdy přes Černovice vedla solní stezka a cesta z Chýnova do Jindřichova Hradce. Na město byly Černovice poprvé povýšeny kolem roku 1323 a ve 14. století také získaly znak města. Dokument o povýšení Černovic na město se však díky častým požárům a loupeživým nájezdům nedochoval. Nejstarší dosud známý záznam o Černovicích je v pražské arcidiecésii a byl pořízen vletech 1344 – 1350.

Velmi významnými majiteli Černovic byli Rožmberkové a páni z Hradce, což se také projevilo na Černovickém znaku. Jihočeské panské rody držely Černovice přes 500 let již od roku 1364.

Městem byly Černovice nepřetržitě od 14. století až do roku 1960. 1. července 1960 prováděl stát rozsáhlou reorganizaci státní správy, Černovice byly z okrasu Kamenice přeřazeny do okresu Pelhřimov a ztratily statut města. Tento statut byl obnoven až 6.3. 1991.

[editovat] Symboly města

Původní znak města ze 14. století byl pravděpodobně zlatá růže v modrém poli, později vylepšen o dvě stříbrné věže, každá s velkým oknem, červenou střechou, kranclemi a zaltými makovicemi. Mezi věžemi nad stříbrnou branou je stříbrný štít s červenou pětilistou růží Rožmberků a nad ním zlatá pětilistá růže pánů z Hradce v modrém poli. Stříbrná hradba má bránu s mříží připravenou ke spuštění. Tento znak používá město dodnes.

15. července 1993 udělil předseda parlamentu ČR městu také prapor, který byl slavnostně vysvěcen českobudějovickým biskupem. Prapor je obdélný, od levého spodního rohu dělen k hornímu pravému rohu. Horní část je bílá, dolní modrá. Na bílém poli je červená pětilistá růže, symbol rodu Rožmberků, na spodním modrém poli je symbol pánů z Hradce, pětilistá zlatá růže.

[editovat] Zajímavosti města

Pro četné požáry v minulých dobách nemají Černovice příliš mnoho památek, nejvýznamnější je zámek a kostel. Stará radnice, odkud se řídil chod města téměř po 700 let, byla v roce 1966 i přes protesty památkového úřadu přestavěna na kino.

Děkanský kostel Povýšení svatého kříže stojí na místě kaple svaté Kateřiny a podnět ke stavbě byl dán již ve 14. století, stavebně však pochází z roku 1737 (původní kostel sedm let předtím vyhořel).

Za kostelem stojí mariánský sloup, pocházející z 19. století. Díky probíhající rekonstrukci náměstí bude sloup přesunut zpět do centra obce.

Černovický zámek dal postavit roku 1641 tehdejší majitel panství Martin Paradys, který si zvolil město za své sídlo. Zámek není veřejnosti přístupný, v současnosti je v něm diagnostický ústav sociální péče, ale za povšimnutí stojí k zámku přiléhající obora, ideální místo pro procházky a volný čas.

O čistotě a zachovalosti černovického okolí svědčí i to, že zde byla v roce 1919 otevřena vůbec první dětská ozdravovna v České republice.

Černovice mi též prochází úzkorozchodná železnice z Jindřichova Hradce do Obrataně a projížďka vláčkem po kolejích o rozchodu 760 mm malebnou krajinou černovicka je rozhodně zajímavým zážitkem, zvláště v letních měsících, kdy je možné jet vlakem s parní lokomotivou.