Úzkost
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Úzkost je z lékařského (psychiatrického) pohledu složitá kombinace emocí, zahrnující strach, zlé předtuchy a obavy. Často je doprovázena fyzickými příznaky jako je bušení srdce, pocit nevolnosti, bolest na hrudi a zkrácené dýchání.
[editovat] Složky úzkosti
Složky úzkosti jsou kongnitivní, somatická (tělesné), emocionální a behaviorální.
- kognitivní složka zahrnuje očekávání neurčitého nebezpečí.
- somatická složka - tělo se připravuje na únik z nebezpečí: zvýší se krevní tlak, puls, vylučování potu. Někdy se dostaví nevolnost. Krev se vlévá do hlavních svalových skupin a funkce imunity a trávicího systému jsou potlačeny. Na venek se úzkost projevuje bledostí pokožky, pocením, chvěním a rozšířením zornic.
- emociální složka se týká pocitu strachu nebo paniky.
- behaviorální složka zahrnuje únik nebo vyhnutí se zdroji úzkoti.
Nejvyšší úzkost se objevuje v případě úzkostných poruch ačkoliv nemusí být vždy chorobná. Je to běžná emoce, stejně jako strach, vztek, smutek nebo štěstí a je velice důležitá pro přežití.
[editovat] Úzkostné poruchy
Chronicky vracející se úzkost, která má podstatný vliv na každodenní život může být diagnostikována jako úzkostná porucha. Nejběžnější jsou Obsedantně kompulzivní porucha, Sociálně úzkostná porucha, Generalizovaná úzkostná porucha, Posttraumatická stresová porucha, Agorafobie, Panická porucha a Specifická fobie.
