Zdeněk Kalista
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Literární skupina (1921–29) |
| Zakladatelé |
|---|
|
| Členové |
|
Zdeněk Kalista (22. červenec 1900 Benátky nad Jizerou – 17. červen 1982 Praha) byl český historik, básník, literární kritik, editor a překladatel.
Svá díla zpočátku podepisoval též jako Z. V. Kalista. V letech 1924–1939 a 1945–1948 působil na Univerzitě Karlově v Praze nejprve jako asistent historického semináře, od roku 1932 jako docent. Stal se jednou z obětí politických procesů a byl odsouzen na 15 let. V roce 1960 byl propuštěn a odešel do penze. V roce 1966 rehabilitován. V tomto pbdobí psal lektorské posudky pro různá nakladatelství a věnoval se překladatelské práci.
V letech 1921–1923 byl místopředsedou Literární skupiny, od roku 1928 členem výboru Kruhu českých spisovatelů.
Publikoval v celé řadě českých i zahraničních literárních a historických periodik (Host, Cesta, Červen, Kmen, Orfeus, Apolon, Český časopis historický, Památky archeologické, Filozofická revue, Lidová demokracie, Obroda, Arch, Literární listy, Romboid, Sešity). Jako autor hesel se podílel i na Masarykově slovníku naučném.
Byl žákem Josefa Pekaře.
Svým historickým dílem se zasloužil o znovuobnovený zájem o české baroko: Z legend českého baroka (1934), České baroko (1941), Tvář baroka (1982).
Překládal převážně z francouzské literatury (Guillaume Apollinaire, Jules Romains)
[editovat] Dílo
- Diviš Černín (1932)
- Mládí Humprechta Jana Černína z Chudenic (1932)
- Kamarád Wolker (1933)
- Z legend českého baroka (1934)
- Úvod do politické ideologie českého baroka (1934)
- Národní motiv úcty svatoprokopské a svatopetrská legenda z roku 1618 (1935)
- Italský skicář (eseje) (1938)
- Doba Karla IV. (1939)
- Čechové, kteří tvořili dějiny světa (1939)
- Bohuslav Balbín (1939), rozš. vyd. 1967
- Zikmund Myslík z Hršova (1940)
- Blahoslavená Zdislava (1941)
- Josef Pekař (1941, 1994)
- České baroko (1941)
- Hněvej se ty na mne nebo nehněvej (epigramy) (1941)
- Barokní tradice v našem divadle novodobém (1944)
- Klementinum (1945)
- Stručný přehled československých dějin do roku 1306 (1945)
- Co nám lhali o našich dějinách (1947)
- Stručné dějiny Československa (1947, 1992)
- Cesty historikovy (1947)
- Matěj Vierius (1969)
- Blahoslavená Zdislava (Řím 1969)
- Listy z dějin české gotiky (Řím 1969), doplněné vyd. 1991
- Město mezi horami (1969)
- Tváře ve stínu (Medailony) (1969)
- Listy synu Alšovi o umění (1970)
- Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko (1970)
- O jedné knihovničce a mládencích kolem ní (1970)
- Karel IV. Jeho duchovní tvář (1971)
- Bedřich Bridel (Neapol 1971)
- Přátelství a osud (Korespondence s J. Wolkerem) (Toronto 1978)
- Svědectví o Františku Křelinovi (1978)
- Tvář baroka (Mnichov 1982, Londýn 1983, 1992)
- Ctihodná Marie Elekta Ježíšova. Po stopách české mystiky v českém baroku (Řím 1975, 1992)
- Cesta po českých hradech a zámcích, aneb Mezi tím, co je a tím, co není (1993)
- Veliká noc (1993)
- Století andělů a ďáblů. Jihočeský barok (1994)
- Po proudu života II (1997)
- Po proudu života IV. a V. (rukopis vzpomínek uložený v Literárním archívu Památníku národního písemnictví)
[editovat] Literatura
Rotrekl, Zdeněk: Skrytá tvář české literatury, Praha 1992.
