XviD

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

XviD je MPEG-4 kompatibilní kodek s otevřeným kódem původně založený na OpenDivX. Dobrovolní programátoři začali pracovat na XviDu potom, co byl zdrojový kód OpenDivX uzavřen.

XviD obsahuje vlastnosti z MPEG-4 Advanced Simple Profile, jako jsou b-snímky, čtvrtpixelová pohybová kompenzace (Quarterpel, Qpel), globální pohybová kompenzace (GMC), lumi masking, mřížková (Trellis) kvantizace, vlastní nastavitelné kvantizační matice nebo komprese H.263.

Hlavní konkurencí pro XviD je DivX. Zatímco XviD je open source (zcela volně dostupný), DivX je zdarma k dispozici jen ve spustitelné okleštěné podobě a výkonná verze DivX Pro, která dosahuje výrazně lepší komprese a rychlosti, je placená. Ačkoliv mezi odbornými zastánci obou kodeků dlouhodobě panují spory o to, který z nich je kvalitnější, obecně se má za to, že jsou v podstatě srovnatelné.

[editovat] Historie

V roce 1999 byli u Microsoftu názoru, že je třeba prorazit do slibných oblastí distribuce videa po síti a vypustili do světa tři kodeky založené na MPEG-4. Použití těchto kodeků bylo možné jen v úplně novém a s ničím neslučitelném formátu ASF. To se nesetkalo s přílišným úspěchem, a tak se kodek v3 stal předmětem zájmu hackerů. Po násilném zásahu se dal, pod názvem DivX 3, použít v AVI souborech. Nelegální DivX 3 se stal velmi populárním a dodnes má své příznivce. Microsoft pod tlakem okolností nakonec v3 uvolnil, ale už bylo pozdě.

V lednu 2001 odstartoval za účelem legalizace projekt OpenDivX, který si dal za cíl napsat zcela od začátku úplně nový, otevřený MPEG-4 kompatibilní kodek. Původci této snahy byli zmínění hackeři. Otevřenost ale nebyla dokonalá, protože nakládání se zdrojovými kódy bylo omezeno a zápis do CVS byl povolen jen vybraným lidem. Sparky, jeden z programátorů, do projektu přispěl novým enkódovacím jádrem encore2, které bylo o hodně lepší než původní a někteří usoudili, že by se na tom dalo vydělat. Přetáhli Sparkyho, kód byl uzavřen, Encore2 bylo z CVS bez varování odstraněno a stalo se základem komerčního DivX 4. Tento postup rozezlil ostatní programátory, kteří byli názoru, že jejich práce byla zneužita. Použili všechny části kódu, které ještě měly vyhovující licenci a v projektu pokračovali. Následně byl všechen kód původního OpenDivX nahrazen a vznikl XviD, který je pod veřejnou licencí GPL.