Vrták

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

vrták

Vrták je nástroj, určený k vrtání otvorů do různých materiálů. Obvykle má tvar dvojité spirály, která je na jednom konci ukončena břitem a na druhém konci přechází do upínací stopky, nebo může být vrták oboustranný. Může být používán buď jako samostatný nástroj (například nebozez), nebo je uchycen do většího stroje - vrtačky. Vrtáky jsou vyráběny téměř výhradně z oceli, jejíž vlastnosti jsou voleny podle vrtaného materiálu.

[editovat] Základní typy (podle materiálu):

do dřeva (nástrojová ocel)
do železa (rychlořezná ocel HSS, HSSCo, HSS TiN)
do zdiva (břit z tvrdokovu, používá se příklep)
multifunkční vrtáky - do různých materiálů i najednou (břit z tvrdokovu, použití bez příklepu)
zubní vrtáky

[editovat] Typy podle upínání:

vrták s válcovou stopkou
vrták s Morse kuželem
vrták SDS Plus
vrták SDS Top
vrták SDS Max
vrták se šestihrannou stopkou
vrták - bit se stopkou šestihran 1/4 palce (6,35 mm)

[editovat] Základní typy (podle tvaru):

spirálový (se šroubovitými drážkami) - běžné válcové otvory
stupňovitý vrták - k zhotovování více průměrů jedním nástrojem
plochý vrták - možno vyvrtat větší průměry, větší pevnost
oboustranný - používá se k nýtování
frézovací - k zhotovení jiných děr než jen kulatých
vrtáky na odvrtání bodových svárů
sukovník - pro ploché otvory nebo pro odstranění vad dřeva
zátkovník - pro výrobu zátek pro opravy po vyvrtání sukovníkem
Forstnerův vrták - sukovník s břity z tvrdokovu
záhlubníky - kuželové, zaoblené, osazené otvory
hlavňový vrták - jednobřitý, pro hluboké díry, vnější vyplachování
ejektorový vrták - pro hluboké díry, větší přesnost než hlavňový, vnitřní vyplachování