Vladimír Železný
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimír Železný (* 3. března 1945 Samara, Rusko) je český podnikatel a politik.
Obsah |
[editovat] Mládí
Narodil se na konci 2. světové války v ruské Samaře, kde si jeho otec, příslušník československých jednotek v zahraničí, které bojovaly proti nacistickému Německu léčil zranění, které utrpěl při bojích pod Kyjevem. V roce 1963 odmaturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole v Praze a nastoupil na pozici asistenta produkce v Československé televizi. O rok později začal studovat na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v oboru sociologie - publicistika. V roce 1968 působil v Československé televizi jako redaktor a přispíval do časopisů Reportér a Student. Během srpnové invaze se aktivně účastnil ilegálního televizního vysílání proti okupaci. Potom odjel do Velké Británie, kde působil v agentuře Associated Press. Po návratu do Československa v roce 1969 dostudoval FSV UK a získal titul PhDr.
[editovat] Normalizace
Poté působil opět v Československé televizi jako redaktor, komentátor a režisér a mimojiné pro ni komentoval i tři lety Apolla k Měsíci. Během normalizace mu bylo zakázáno vystupovat na obrazovce a počátkem 70. let se stal pro nakladatelství SNTL redaktorem časopisu Technický magazín. Pod pseudonymem Vladimír Silný psal scénáře k populárně naučným pořadům a televizním inscenacím. Známý je především pořad Okna vesmíru dokořán. Pod pseudonymem Jakub Stein přispíval do samizdatových časopisů.
[editovat] Sametová revoluce
Po Sametové revoluci se v roce 1990 stal mluvčím Občanského fóra a také hlavním dramaturgem jeho volební kampaně. Po rozpadu Občanského fóra byl v roce 1991 ještě krátce mluvčím Občanského hnutí, pak mluvčím Vlády České republiky a poradcem tehdejšího premiéra Petra Pitharta. Usiloval také ve výběrovém řízení o post ředitele České televize, ale byl poražen Ivem Mathém.
[editovat] TV Nova
Roku 1993 získala společnost CET 21 se Železného projektem od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání licenci na vysílání celoplošného kanálu. Železný v projektu nabízel televizi s kulturním programem ve stylu ČT2. Televize Nova s pomocí amerického investora CME začala vysílat v únoru 1994 a její vysílací schéma bylo velmi odlišné od vítězného projektu. Přesto se však Vladimíru Železnému nikdo nepostavil a ten mohl začít budovat své mediální impérium. Nova se stala brzy nejsledovanějším kanálem v Česku. Železný měl v televizi svůj vlastní pořad, Volejte řediteli, kde odpovídal na dotazy divákům, ale také komentoval různé věci, mimo jiné i politiku včetně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Právě kvůli tomu bylo proti němu vedeno v roce 1998 řízení o odebrání licence. To však bylo později zastaveno.
V roce 1999 se ve zlém rozešel s investorem CME a přestěhoval televizi z Měšťanské besedy na Barrandov. Kvůli tomu se konaly tři mezinárodní arbitráže. Podle jedné měl Železný zaplatit zhruba miliardu korun. Vdalších dvou arbitrážích se CME soudila s Českou republikou kvůli špatné ochraně investic. Český stát spor prohrál a musel zaplatit zhruba 10 miliard korun.
Železný později v roce 2002 prodal svou televizní licenci firmě PPF Petra Kellnera. Ta uhradila Železného dluhy z abitráže a o rok později ho propustila z postu ředitele televize, kde strávil více jak 9 let.
[editovat] Politika
Do politiky vstoupil Vladimír Železný v roce 2002 kandidaturou do Senátu ve volebním okrsku č. 54 – Znojmo za hnutí NEZÁVISLÍ. Ve volbách v roce 2002 jako jediný kandidát získal nadpoloviční počet hlasů, a byl tak zvolen již v prvním kole.
V roce 2004 kandidoval za hnutí NEZÁVISLÍ do Evropského parlamentu. Hnutí získalo překvapivě 2 křesla, a Železný se tak stal europoslancem.
O rok později založil novou politickou stranu Nezávislí demokraté a byl zvolen jejím předsedou. Jako lídr pak kandidoval o rok později v parlamentních volbách. Strana však získala jen něco málo přes 36 tisíc hlasů, což je 0,68 % ze všech platných lístků a žádný z jejich kandidátů se do sněmovny nedostal.[1]
[editovat] Záliby
Vladimír Železný je sběratel výtvarného umění. Například v roce 2005 koupil na aukci za 3,6 milionu korun obraz od Rudolfa Kremličky z roku 1919 s názvem „Po koupeli“.[2] Kromě toho mezi jeho záliby patří i víno a vinohradnictví a sportovní střelba.
[editovat] Osobní život
V roce 2002 se po dvaatřiceti letech rozvedl se svou ženou Martou. O rok později se oženil se svou bývalou sekretářkou Konstancií Záhorkovou,[3] která je více než o třicet let mladší. S první manželkou má dva syny, Davida a Jakuba.
[editovat] Reference
- ↑ Oficiální výsledky voleb
- ↑ iDnes, 23. 5. 2005: Železný koupil obraz za 3,6 milionu
- ↑ iDnes, 28. 11. 2003: Vladimír Železný se oženil
