Vilém Zajíc z Valdeka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vilém Zajíc z Valdeka byl český šlechtic (asi před 1289 – 9. října 1319).
Po smrti svého otce (asi 1292) zdědil hrad Valdek, v záznamech se vyskytuje až od roku 1307, kdy se postavil proti králi Rudolfovi na stranu Jindřicha Korutanského.
Roku 1315 zajal Jindřicha z Lipé a stal se nejdříve maršálkem a poté podkomořím krále Jana Lucemburského. V této době obdržel do zástavy Beroun, Domažlice a Křivoklát a později i Přimdu. O rok později (1316) dostal na vychování čtyřměsíčního kralevice Václava, ale ještě téhož roku byl Václav převezen zpět do Prahy.
V roce 1317 začal Vilém Zajíc z Valdeka působit v radě královny Elišky Přemyslovny, zde se v roce 1318 postavil proti Janu Lucemburskému. Roku 1319 bránil proti J. Lucemburskému Prahu. Ještě téhož roku, se ale s králem usmířili a na jeho žádost vytáhl na pomoc Ludvíku Bavorskému. V bitvě u Dachova byl raněn a brzy poté zemřel.
[editovat] Rodinné poměry
- Otec: Zdislav z Třebouně
- Manželka: Eliška z Lochovic
- Děti:
- Oldřich Zajíc
- Zbyněk Zajíc
- Oldřich Zajíc
- Vilém Zajíc
- Zbyněk Zajíc
- Vilém Zajíc