Victorinus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marcus Piavonius Victorinus (vládl 269–271) byl uzurpátor římského trůnu, spravující Galii a Británii po zavraždění svých předchůdců Postuma a Maria.
Victorinus pocházel z bohaté galořímské rodiny a za Postumovy vlády udělal rychlou kariéru, jejímž vrcholem byl konsulát, který zastával společně s Postumem (roku 267 nebo 268). Když jeho dobrodince zabili na jaře 269 vojáci a nový vládce Marius skončil brzy na to stejně, přijal Victorinus v létě či na podzim císařský titul. Uznala ho sice Galie i Británie, ale Hispánie, zřejmě pod dojmem energické politiky císaře Claudia II., od „galské říše“ odpadla. Aby zamezil odstředivým tendencím, které se začaly projevovat dokonce i v Galii, nařídil Victorinus útok na odbojné město Augustodunum a dal ho po dlouhém obléhání vyplenit. O jeho dalších opatřeních není dostatek zpráv, víme jen, že v letech 270–271 zastával svůj druhý konsulát. Na jaře roku 271 pak Victorina čekal obvyklý osud uzurpátorů, totiž dýka vraha. Jeho matka Victoria dosadila na trůn posledního galského císaře Tetrika, který dal Victorina konsekrovat – DIVUS VICTORINUS.
[editovat] Externí odkazy
Victorinova biografie (anglicky)
| Předchůdce: Marius |
Galští uzurpátoři (260 – 274) |
Následník: Tetricus |
