Ulugbek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Muhammad Taragaj známý jako Ulugbek (22. března 1394 – 27. října 1449) byl vnukem Timúra Lenka (Tamerlána), dědicem jeho říše a milovníkem vědy.
Na trůn nastoupil už v roce 1409 a období jeho čtyřicetileté vlády vytvořilo ze Samarkandu jedno z nejvýznamějších vědeckých center středověku.
V letech 1427–1429 nechal postavit u Samarkandu observatoř vybavenou obřím mramorovým sextantem o poloměru 40,2 m. K její stavbě se zřejmě nechal inspirovat observatoří Maraga postavenou o půldruhého století dříve Čingischánovým vnukem Chulagu-il-chanem. Zbytky Ulugbekova sextantu, který umožňoval odečítat výšku hvězd nad obzorem s chybou nepřesahující několik úhlových vteřin, jsou dodnes zachovány.
V Ulugbekově observatoři se sešla řada vynikajících arabských astronomů a matematiků a vědecké práce se účastnil i sám Ulugbek. Byla zde provedena vysoce přesná pozorování, umožněná obřím přístrojem. Zachovaly se tabulky poloh 1018 hvězd, které byly nejpřesnější až do doby pozorování optickými přístroji. Tabulky byly přeloženy a používány i evropskými astronomy.
Ulugbek je také výrazným způsobem pomohl rozvoji Samarkandu. Založil zde v roce 1430 univerzitu a nechal postavit mnoho dalších staveb.
Ulugbek byl zavražděn vlastním synem, který však vládl pouze rok, než byl sám zavražděn. Těsně po Ulugbekově smrti byla část vědeckých prací z náboženských důvodů zničena.
Na počest jeho objevů byla pojmenována planetka Ulugbek
