Topol černý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Topol černý | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Topol černý |
||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||
|
||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||
| Populus nigra Linné, 1753 |
Topol černý (Populus nigra) je štíhlý, až 30 m vysoký opadavý strom z čeledi vrbovité. Není dlouhověkou dřevinou, dožívá se pouze 150 let.
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Populus italica (Duroi, 1772) Moench, 1785 - (topol italský)
- Populus pyramidalis Rozier, 1785 - (topol jehlancovitý)
- Populus fastigiata Fougeroux de Bondaroy, 1787 - (topol vrcholovitý)
- Populus dilatata Aiton, 1789 - (topol roztažený)
- Populus betulifolia Pursh, 1814 - (topol břízolistý)
- Populus hudsoniana Michaux fil., 1830 - (topol Hudsonův)
- Populus caudina Tenore, 1835-1838 - (topol ocasatý)
- Populus neapolitana Tenore, 1835-1838 - (topol neapolský)
- Populus bisattenuata Dode, 1905 - (topol zúženější)
- Populus europaea Dode, 1905 - (topol evropský)
- Populus flexibilis Dode, 1905 - (topol pružný)
- Populus mulleriana Dode, 1905 - (topol Mullerův)
- Populus plantierensis Dode 1905 - (topol plantièreský)
- Populus scythica Dode, 1905 - (topol skythijský)
- Populus thevestina Dode, 1905 - (topol tébesský)
- Populus vaillantiana Dode, 1905 - (topol Vaillantův)
- Populus pyramidata Moench, 1794 (nom. illeg.)
- Populus versicolor Salisbury, 1796 (nom. illeg.)
[editovat] Poddruhy
- Populus nigra subsp. nigra - topol černý obecný
- Populus nigra subsp. betulifolia (Pursh, 1814) W. Wettstein, 1952 - topol černý břízolistý
- Populus nigra subsp. neapolitana (Tenore, 1835-1838) Maire in Jahandiez & Maire, 1932 - topol černý neapolský
- Poznámka
- České názvy synonym uvedené v závorkách jsou vytvořeny uměle pro potřeby Wikipedie.
[editovat] Popis
Topol černý vytváří oválnou, nepravidelně rozložitou nebo i velmi štíhlou korunu. Kmen roste rovně, u starších exemplářů je většinou točený a hrbolovitý. Borka je tlustá, šedohnědá a hluboce podélně brázditá. Střídavé řapíkaté listy nepřesahují délku 8 cm, přičemž čepel je oválně trojrohá až kosočtverečná. Jednopohlavné květy jsou sestavené v dlouhých jehnědovitých květenstvích. Samčí květy mají červeně fialové prašníky, samičí zelený, kulatý semeník. Plody tvoří oválné tobolky, které v době zralosti praskají na dvě půlky (chlopně) a uvolňují značné množství drobných, vlnatě pýřitých semínek.
[editovat] Areál rozšíření
Původním areálem je celá Evropa, s výjimkou severních částí kontinentu, zejména pak Středomoří, severozápadní Afrika, Malá Asie, Kavkaz, západní Sibiř po řeku Jenisej a pohoří Altaj. V ČR se vyskytuje vcelku sporadicky
[editovat] Stanoviště
Roste v písčitých a štěrkových půdách podél řek s dostatečně vysokou úrovní spodní vody.
[editovat] Použití
Dříve byl hojně vysazován, dnes je nahrazován mnohem produktivnějšími kříženci. Jeho dřevo je měkké, málo trvanlivé. Používá se na výrobu obalů (beden) a překližek.
Je též vysazován jako ozdobný strom v parcích a ve stromořadích, zejména jeho kultivary s válcovitě zašpičatělou korunou.
[editovat] Taxonomická poznámka
Francouzský botanik Louis-Albert Dode vzhledem k velké proměnlivosti tvaru koruny, listů a způsobu olistěni stromů tohoto druhu proto rozdělil počátkem 20. století tento druh na celou řadu samostatných druhů (viz odst. Synonyma). Toto dělení však nebylo obecně akceptováno.
[editovat] Literatura
Květena České republiky, díl 2 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). - Praha : Academia, 1990. - S. 492-493. - ISBN 80-200-1089-0
