Terpsichoré

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Terpsichoré - (latinsky Terpsichore) byla v řecké mytologii dcerou nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné. Je Múzou tance.

Bylo jich devět, takto k nim přináležela jednotlivá umění:

Kalliopé - epické básnictví; mívala voskové tabulky a rydlo
Euterpé - hudba; zobrazována jako dívka s flétnou
Erató - milostná poezie; zobrazována s lyrou v levé ruce a s Erótem
Thaleia - veselé básnictví a komedie; mívala divadelní škrabošku a pastýřskou hůl
Melpomené - tragédie; mívala tragickou masku a hlavu zdobenou břečťanem
Terpsichoré - tanec; mívala lyru
Kleió - dějepisectví; mívala svitek rukopisu
Úrania - astronomie; mívala globus
Polyhymnia - hymnický a sborový zpěv; neměla žádné symboly, bývala zobrazována zahalená a zamyšlená

V nejstarších textech jsou uváděny ještě tři zcela odlišné Múzy jménem Meleté - „Pečlivost“, Mnémé - „Paměť“ a Aoidé - „Zpěv“.

Všechny byly krásné jako bohyně, ušlechtilé, vystupovaly většinou ve sboru. Žily s bohy na Olympu, milovaly tanec a zpěv, který obveseloval bohy i Múzy samotné. Z bohů nejbližší jim byl Apollón, ale ochraňovali je všichni, s výjimkou boha války Area, ten se k nim choval velice nerudně.

Jméno Terpsichoré doslova znamená „Těšící se z tance“. Jako její atribut je uváděna lyra. Byla (ale také možná jiná z Múz) matkou Hyména (také zvaného Hymenaios), jehož otcem byl bůh Apollón. Výraz hymenaios znamená svatbu nebo svatební píseň, zvanou epithalamion.

[editovat] Odraz v umění

Jedna z nejlepších jejích soch, pravděpodobně římská kopie helenistického originálu ze 3. stol. př. n. l.) je v pařížském Louvru, ve Vatikánském muzeu a neapolském Národním muzeu.