Erós

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Erós - (latinsky Amor nebo Cupido) - bůh lásky a sama láska; syn boha války Area a bohyně lásky a krásy Afrodíty.

Eros hrající na lyru, Muzeum Louvre

Podle starší mýtů je Erós zosobnění mocné a vše oživující síly, která se zrodila po počátečním Chaosu.

Podle Hésioda se Erós zrodil současně s matkou země Gaiou. Spojil rozptýlené počátky věcí, z nichž vznikly všechny živé bytosti, bohové, lidé i zvířata.

Erós přináší radost i žal, vládne nad vším a všude: vznáší se na zlatých křídlech ozbrojen lukem a šípy. Koho zasáhne svou střelou, ten podlehne lásce. Erós je roztomilý i ukrutný, veselý i potměšilý, lidé po něm touží, opěvují ho i proklínají.

Zeus dobře věděl, že Erós přinese na svět i strádání a věděl i to, že ani on sám jeho střelám neodolá. Chtěl ho hned po narození zahubit, avšak Afrodíté syna ukryla v hlubokém lese a svěřila ho na vychování divokým lvicím.

Když vyrostl, vrátil se ke své matce na Olymp a všichni bohové ho pro jeho krásu a půvab přivítali. Stal se Afrodítiným pomocníkem a měl stále tolik práce, že si přibral za pomocníky Erótky čili Amorky. Prý byli jeho bratry, mezi nimi také Anterós ("Protiláska"); zmínky o něm se vyskytují až v poměrně pozdních bájích.

Sám Erós byl proti lásce také bezmocný (pokud mu nepomohl Anterós). Mýty uvádějí několik jeho milostných historek. Jeho první láskou byla Psyché, krásná smrtelnice, do níž se zamiloval proti vůli své matky. Vznikly z toho mnohé komplikace a oba mnoho protrpěli, ale nakonec Zeus Psýchu přijal mezi olympské bohy a dal ji Erótovi za právoplatnou manželku.

Erós byl častým námětem uměleckých děl. např.:

socha Erós Centocellský (nalezena v osadě stejného jména u Říma a je snad dílem Praxitelova otce Kéfísódota.
stejně proslulý je Erós Kapitolský, považovaný za kopii Lýsippovy sochy
Erós přiřezávající luk, slavná Praxitelova socha, z níž se zachovaly jen kopie

Z novodobých sochařů jsou to:

Amor vyřezávající luk od E.Bouchardona (z let 1747 - 1750)
Amor s motýlem od A.D.Chaudeta (z roku 1802)
Amor od M. I. Kozlovského (kolem r. 1790)
nevelkou sošku Erós od A. Gilberta může vidět největší počet lidí uprostřed londýnského náměstí Picadilly

Malířských vyobrazení Eróta se prakticky nelze dopočítat.