Tajmyr (poloostrov)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tajmyr nebo Tajmyrský poloostrov (rusky Таймыр) je nejsevernější poloostrov Asie. Nachází se mezi Jenisejským zálivem Karského moře a Chantajským zálivem moře Laptěvů na území Tajmyrského autonomního okruhu v Krasnojarském kraji na samém severu Ruska.
Obsah |
[editovat] Geografie
Je přibližně 1 000 km dlouhý a 500 km široký. Má rozlohu přibližně 400 000 km². Jeho nejsevernějším výběžkem je Čeljuskin mys a jižní hranici tvoří severní výběžky Středosibiřské pahorkatiny. Pobřeží je silně členité. Největší řeky jsou Pjasina, Horní a Dolní Tajmyra a Chatanga.
[editovat] Geologie
Půdy na poloostrově jsou tundrové, lepkavé a arktické. Podle charakteru povrchu se Tajmyrký poloostrov dělí na tři části:
- Severosibiřská nížina se nachází mezi severním výběžkem Středosibiřské pahorkatiny a jižním výběžkem pohoří Byrranga. Je tvořena silnou vrstvou písčitohlinitých usazenin. Reliéf je plochý, rovinný s širokými úvaly. V severní části se rozkládá Tajmyrské jezero.
- Pohoří Byrranga se táhne z jihozápadu na severovýchod od povodí Pjasiny k pobřeží moře Laptěvů. Je tvořeno několika paralelními horskými hřbety. Dosahuje nadmořské výšky 1 146 m. Jsou zde stopy čtvrtohorního zalednění. Ve východní části se nacházejí ledovce o rozloze přibližně 40 km².
- Pobřežní rovina je protáhnutá podél pobřeží Karského moře. Reliéf má kopcovito-rovinný.
[editovat] Klima
Klima je drsné. Všude se nacházejí po mnoho let trvale zmrzlé horské horniny. Rostlinstvo je tundrové, jen na jihu se nacházejí řídké lesy.
[editovat] Externí odkazy
- Velká sovětská encyklopedie – rusky
