Ebooks, Audobooks and Classical Music from Liber Liber
a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z





Web - Amazon

We provide Linux to the World


We support WINRAR [What is this] - [Download .exe file(s) for Windows]

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
SITEMAP
Audiobooks by Valerio Di Stefano: Single Download - Complete Download [TAR] [WIM] [ZIP] [RAR] - Alphabetical Download  [TAR] [WIM] [ZIP] [RAR] - Download Instructions

Make a donation: IBAN: IT36M0708677020000000008016 - BIC/SWIFT:  ICRAITRRU60 - VALERIO DI STEFANO or
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Socialistické strany v Česku - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Socialistické strany v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek je historickým přehledem českých socialistických stran. Omezuje se na socialistické strany, které mají větší voličskou podporu, tj. jsou nebo byly zastoupeny v parlamentu.Dále se věnuje stranám,které hrají v evropském prostředí důležitou roli (SDS).

Tučně jsou vyznačeny názvy strany,později zisky stran,které překročili pětiprocentní hranici.

Obsah

[editovat] Československé socialistické strany za Rakouska-Uherska

Dělnické hnutí vzniká v zemích západní a střední Evropy v souvislosti s rozvojem továrního velkoprůmyslu. Začíná se rozvíjet v rámci demokratických národních hnutí. Také české dělnické hnutí vyrůstalo postupně z obecného národního hnutí, které poprvé rozvinulo svůj politický program v roce 1848 a návazně v druhé polovině šedesátých let 19. století. Katalyzátorem tohoto procesu byl vývoj západoevropského dělnického hnutí, který vyústil v založení První internacionály roku 1864 a posléze kulminoval bouřlivými událostmi spjatými s Pařížskou komunou na jaře 1871.

  • 1874: Sjezd celorakouské sociálně demokratické strany,Dělnické listy se stávají jejím českým tiskovým orgánem
  • 7. dubna 1878: Založení Sociálně-demokratické strany českoslovanské v Rakousku
  • 1893: Založena Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická
  • 1897: Z důvodu rozepře v ČSSD kvůli národní otázce vzniká národně orientovaná socialistická strana Česká strana národně sociální ,členové jsou nazýváni českými socialisty
  • 1896: Založen vzdělávací institut Dělnická akademie (dnes Masarykova dělnická akademie)
  • 14.-20. července 1889: Za účasti českých socialistů založena II.internacionála
  • 1905: Charlotta Garrigue-Masaryková vstupuje do ČSSD,
  • 1918: Socialistické strany se přidávají k Národní přísaze,všeobecné sbližování Sociálně demokratické a národně socialistické strany,ustanovena Socialistická rada


[editovat] Československé socialistické strany za První republiky

Za první republiky byli české (později též českoněmecké) socialistické strany oporou demokracie,tj. náleželi k oporám Hradu. V prvních parlamentních volbách 1920 se zisk těchto stran celkem přiblížil k 45 %.V době rozmachu však přišel rozkol v Sociální demokracii (vzniká KSČ), který tento socialistický demokratický blok oslabil.V dalších letech se ČSDSD pravidelně umisťuje na druhém místě (za agrárníky),ikdyž zisk tzv. Rudého bloku je vždy (krom roku 1925) větší než zisk tzv. Zeleného bloku (agrární strana československá a německá,živnostenská strana).

  • 1918: Osmý sjezd ČSNS (změna názvu na Československá strana socialistická), dvanáctý sjezd ČSSD (změna názvu na Československá sociálnědemokratická strana dělnická)
  • 1919: Pravicová skupina (Modráček,Hudec) vystupuje z ČSDSD a zakládá Socialistickou stranu československého lidu pracujícího,založena Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR
  • 1920: Volby do parlamentu ČSR - ČSDSD 25,7 %,ČSS 8,1 %,NSDSD v ČSR 11,1 %, prorevoluční část ČSDSD zakládá Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou-levici, evolucionistická část strany na vlastním sjezdu přijímá Dělnický hospodářský program v ČSR, v prosinci opouští Sociální demokracii skupina odborářů,zakládající Socialistické sjednocení
  • 1920: Založena Komunistická strana Československa (oslabení voličské základny - české a německočeské - sociální demokracie)
  • 1925: Volby do parlamentu ČSR - ČSDSD 8,9 %,ČSS 8,6 %,NSDSD v ČSR 5,8 %
  • 1926: Sjezd ČSS (změna názvu na Československá strana národně socialistická,vítězství demokratické části strany nad fašitickým křídlem)
  • 1926-1929: Vláda panské koalice bez účasti socialistických stran
  • 1928: Společný sjezd české a německé sociální demokracie
  • 1929: Volby do parlamentu ČSR - ČSDSD 13 %,ČSNS 10,4 %,NSDSD v ČSR 6,9 %
  • 1930: Šesnáctý sjezd Sociální demokracie (přijat Stivínův program mající podporu TGM)
  • 1931: Dvanáctý sjezd Národních socialistů (přijetí Benešova programu,taktéž konzultován s TGM)
  • 1935: Volby do parlamentu ČSR - ČSDSD 12,6 %,ČSNS 9,2 %,NSDSD v ČSR 3,6 %,Národní socialista Edvard Beneš se stává prezidentem republiky
  • 1938: Po Mnihovské dohodě ČSDSD i ČSNS pořádají likvidační sjezd, sociální demokraté zakládají široce pojatou levicovou Národní stranu práce působící v opozici,národní socialisté se rozdělují (někteří vstupují do pravicově orientované Strany národní jednoty,jiní se přidávají k sociálním demokratům)

[editovat] Československé socialistické strany v období let 1945-48

Po druhé světové válce, kde se socialisté výrazně podíleli na odboji, jsou obě strany obnoveny.Sociální demokracie pod novým názvem Československá sociální demokracie,národní socialisté si ponechali svůj předválečný název. Navíc je sociálními demokraty na Slovensku založena Strana práce,protože tamní sociální demokraté odmítli umělé sloučení s KSS v roce 1944. ciální demokraté (tedy také Strana práce) hovořili o demokratickém socialismu založeném na existenci společenského vlastnictví výroby a na drobném a středním podnikání vedle sebe, na pozemkové reformě a široké sociální péči a opírajícím se o zásady parlamentní demokracie.

Národní socialisté zdůrazňovali především zajištění základních občanských svobod a politických práv,stavěli se za zestátnění velkého průmyslu a přírodního bohatství,zároveň však trvali na ochraně indviduálního soukromého vlastnictví a na podpoře podnikání.

  • Členská základna: ČSD 350 000 členů,ČSNS 500 000 členů

Sociální demokracie ovšem ztrácela na popularitě v důsledku činností vedení (prokomunistická politika Z.Fierlingera).Proti Fierlingerově linii vystupovali obránci programové, ideové i politické samostatnosti sociální demokracie, reprezentovaní především Václavem Majerem, Václavem Holubem, Vilémem Bernardem, Vladimírem Görnerem a stranickými vůdci z meziválečného období – Rudolfem Bechyněm, Vojtěchem Dundrem, Ivanem Dérerem, Alfrédem Meissnerem, Vojtou Benešem aj.Tito členové ČSD sice neodmítali jakoukoliv spolupráci s KSČ, podmiňovali ji však vyloučením stalinistických praktik a důsledným oboustranným respektováním zásady „rovný s rovným“.

Národně socialistická strana sice nikdy nehodlala přejít do oficiální opozice,avšak rozdílné názory a kritika komunistických ministrů se objevovaly čím dál častěji.

[editovat] Volby 1946

České země:

  • ČSNS 23,66 %
  • ČSD 15,58 %

Slovensko:

  • Strana práce 3,11 %

Čekoslovensko celkem:

  • ČSNS 18,29 % a 55 mandátů
  • ČSD 12,05 % a 37 mandátů
  • Strana práce 0,71 % a 2 mandáty

[editovat] Po volbách do února 1948

Na neúspěch ve volbách reagovala Sociální demokracie zvolením Bohumila Laušmana (nepředstavoval fierlingerovskou linii) do vedení strany.Na témže sjezdu jasně odmítla sloučení s KSČ.

V roce 1947 oficiálně splynula Strana práce s ČSD.

Stalinizující křídlo ČSD se však nevzdalo a dál pokračovalo s podporou KSČ [1] ve své činnosti. Po únorových událostech (kdy ČSD zachovala neutralitu - nejdříve odmítla opakované nabídky KSČ k „čistokrevné“ koalici,následně však její ministři s výjmkou V.Majera odmítli podat demisi) roku 1948 byla strana násilně sloučena (přes odpor většiny členů i závěrů vyvozených na 21.sjezdu strany) s KSČ. Národní socialisté (už jako „loutková“ strana zbavená předválečného a poválečného vedení) se znovu přejmenovali na Československou socialistickou stranu a jako člen Národní fronty tak setrvali až do roku 1989.

[editovat] Léta 1948-1989 (exil,domácí odboj)

  • 1948: v Londýně ustaven ústřední výkonný výbor Sociální demokracie v zahraničí
  • 1948-50: vzniká Československá socialistická strana v Rakousku (v rámci Rakouské soc.dem.),od roku 1949 byla exilová ČSSD zastoupena jak v ústředí Československého demokratického exilu – Radě svobodného Československa se sídlem ve Washingtonu, tak v Socialistické unii střední a východní Evropy, jejímiž členy se postupně staly socialistické strany z ČSR a východní Evropy, v Československu probíhá pokus o založení ilegální Československé nezávislé sociální demokracie (i za účasti národních socialistů)
  • 1951: Exilová ČSSD získává poradní místo v Socialistické internacionále
  • 1968: ustaven pětičlenný přípravný výbor pro obnovení legání nezávislé Sociální demokracie,ustanoven též druhý výbor pro založení Masarykova sdružení pro demokratický socialismus,někteří národní socialisté se podílí na činnosti KAN
  • 70.-80.léta: ve vlasti působila skupina „nezávislých socialistů“ v čele s Rudolfem Battěkem, hlásící se k zásadám Socialistické internacionály a stojící na platformě Charty 77
  • 1973: první sjezd celoexilové ČSSD v hotelu švýcarských odborů Rotschuu-Gersau
  • 1978: v Curychu uskutečněny oslavy stého založení Sociální demokracie,obnoveno vydávání Práva lidu

[editovat] Od roku 1989 po součastnost

  • 1990: dokončeno obnovení sociálnědemokratické (Československá sociální demokracie) a národněsocialistické (Československá socialistická strana) strany, skupina členů ČSSD kolem R.Battěka zakládá Klub sociálních demokratů Občanského fóra, dále vzniká socialisticky orientovaná Strana demokratické levice (strana později navázala kontakt s KSČM a založila spolu s ní koalici Levý blok [2])
  • Volby do České národní rady 1990: ČSSD 4,11 %,ČSS 2,68 %
  • Volby do Federálního shromáždění (sněmovna lidu) 1990: ČSSD 3,84 %,ČSS 2,75 %
  • Volby do Federálního shromáždění (sněmovna národů) 1990: ČSSD 4,17 %,ČSS 2,89 %
  • 1992: Národní socialisté se stávají jednou ze stran Liberálně sociální unie,ČSSD kandiduje samostatně,SDL kandiduje jako součást Levého bloku (viz výše)
  • Volby do České národní rady 1992: ČSSD 6,53 % (16 mandátů),LSU 6,52 %(16 mandátů),Levý blok 14,05 % (35 mandátů)
  • Volby do Federálního shromáždění (sněmovna lidu) 1992: ČSSD 7,67 % (10 mandátů),LSU 5,84 % (7 mandátů),Levý blok 14,27 % (19 mandátů), ve volbách také kandidovalo uskupení Národně socialistická strana-Čs.strana národně socislaistická (0,14%)
  • Volby do Federálního shromáždění (sněmovna národů) 1992: ČSSD 6,80 % (6 mandátů),LSU 6,06 % (5 mandátů),Levý blok 14,48 % (15 mandátů)
  • 1993: změna názvu národně socialistické (Liberální strana národně sociální) a sociálně demokratické (Česká strana sociálně demokratická) strany,rozpad koalice Levého bloku (KSČM vystupuje z koalice,Levý blok i Strana demokratické levice pokračují dále jako samostatné strany)
  • 1996: LSNS uzavírá volební koalici s sociálně-liberální stranou Svobodní demokraté
  • Volby do parlamentu 1996: ČSSD 26,44 % (61 mandátů),Svobodní demokraté-LSNS 2,05 %,Levý blok 1,40 %,Strana demokratické levice 0,13 %
  • 1997: národně socialistická strana opouští koalici (nový název Česká strana národně sociální),sloučení Levého bloku a Strany demokratické levice
  • Volby do parlamentu 1998: ČSSD 32,31 % (74 mandátů,vítěz voleb),ČSNS 0,29 %
  • 1998-2002: menšinová vláda ČSSD
  • Volby do parlamentu 2002: ČSSD 30,20 % (vítěz voleb,70 mandátů),ČSNS 0,81 %,Strana demokratického socialismu 0,00 %
  • 2002-2006: Středová vláda ČSSD,KDU-ČSL a US (101 mandátů)
  • 2003: ČSNS uzavírá dohodu s extrémně pravicovou Národní stranou o společném postupu do Evropských voleb (Národní koalice)
  • Volby do Evropskho parlamentu 2004: ČSSD 8,78 % (2 mandáty), SDS 0,07 %,Národní koalice 0,12 %
  • 2005: finanční problémy ČSNS (strana se ocitá v konkurzu),založení nové České strany národně socialistické (původně ČSNS 2005),ČSSD přijímá Dlouhodobý program
  • Volby do parlamentu 2006: ČSSD 32,32 % (74 mandátů),ČSNS 0,02 % (strana kandidovala pouze ve dvou krajích,v ostatních vyslovila podporu ČSSD v zájmu zachování sociálního státu)

[editovat] Charakterika stran

  • Česká strana sociáně demokratická: Původně marxistická strana,tahoun dělnického hnutí v období Rakouska-Uherska a První republiky.Po konfliktu mezi revolučními a evolučními členy se strana orientuje na vizi demokratického socialismu.Dnes lze ČSSD označit jako liberální levicovou stranu.
  • Česká strana národně socialistická: Národní socialisté prošli od svého založení řadou změn.Strana vzniká jako národní křídlo dělnického hnutí.Za první republiky a po druhé světové válce se prezentuje jako strana středních tříd (živnostníci).Po roce 1989 strana reprezentuje středové postoje.Ke změně dochází v roce 2003 kdy uzavírá nacionalistickou koalici s Národní stranou.Nová Česká strana národně socialistická (2005) se však hlásí k levici a vizi sociálního státu.
  • Strana demokratického socialismu: Na domácí půdě nevýznamná,avšak do světové politiky se zapsala jako spoluzakladatel Evropské levice.Reprezentuje názory demokratického socialismu a eurokomunismu.Strana spolupracuje s ČSSD i KSČM.
  • Další strany: Některé socialistické priority zastává Humanistická strana a České hnutí za národní jednotu.

[editovat] Články

Our "Network":

Project Gutenberg
https://gutenberg.classicistranieri.com

Encyclopaedia Britannica 1911
https://encyclopaediabritannica.classicistranieri.com

Librivox Audiobooks
https://librivox.classicistranieri.com

Linux Distributions
https://old.classicistranieri.com

Magnatune (MP3 Music)
https://magnatune.classicistranieri.com

Static Wikipedia (June 2008)
https://wikipedia.classicistranieri.com

Static Wikipedia (March 2008)
https://wikipedia2007.classicistranieri.com/mar2008/

Static Wikipedia (2007)
https://wikipedia2007.classicistranieri.com

Static Wikipedia (2006)
https://wikipedia2006.classicistranieri.com

Liber Liber
https://liberliber.classicistranieri.com

ZIM Files for Kiwix
https://zim.classicistranieri.com


Other Websites:

Bach - Goldberg Variations
https://www.goldbergvariations.org

Lazarillo de Tormes
https://www.lazarillodetormes.org

Madame Bovary
https://www.madamebovary.org

Il Fu Mattia Pascal
https://www.mattiapascal.it

The Voice in the Desert
https://www.thevoiceinthedesert.org

Confessione d'un amore fascista
https://www.amorefascista.it

Malinverno
https://www.malinverno.org

Debito formativo
https://www.debitoformativo.it

Adina Spire
https://www.adinaspire.com