Seznam franských králů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Franská říše byla ovládána dvěma dynastiemi, Merovejci a později Karlovci. Říše byla však podle staré germánské zvyklosti často dělena mezi syny umírajícího panovníka a později znovu sjednocena, proto je sledování časové přímky poněkud obtížné.

[editovat] Dynastie Merovejců

Pharamond asi 410-426
Clodio 426-447
Merovech 447-458
Childerich I. 458-481
Chlodvík I. 481-511

Po Chlodvíkově smrti se království rozdělilo mezi jeho čtyři syny:

Soissons	Pařiž	Orléans	Remeš
Chlothar I. 511-561	Childebert I. 511-558	Chlodimer 511-524	Theuderich I. 511-534 Theudebert I. 534-548 Theudobald 548-555
Chlothar I. 511-561

Po smrti svých bratrů získal Chlothar jejich části říše. Po Chlotharově smrti si říši opět rozdělili jeho synové:

Soissons	Paříž	Orléans	Mety
Chilperich I. 567-584 Chlothar II. 584-629	Charibert I 561-567	Guntram 561-592 Childebert II., (570-595), 592-595 Theuderich II. 595-613 Sigibert II. 613	Sigibert I. 561-575 Childebert II. 575-595 Theudebert II. 595-612 Theuderich II. 612-613 Sigibert II. 613
Chlothar II. 584-629

Chlothar II. potlačil Brunhildiny výboje a znovusjednotil království. V roce 623 však vytvořil podkrálovství Austrasie kvůli lepší bezpečnosti hranic. Jeho syn a nástupce Dagobert I. krok svého otce později napodobil a jmenoval pro Austrasii a Akvitánsko podkrále.

Neustrie & Burgundsko	Austrasie	Akvitánsko
Dagobert I. 629-639 Chlodvík II. 639-658 Chlothar III. 658-673 Theuderich III. 673 Childerich II. 673-675 Theuderich III. 675-691	Dagobert I. 623-634 Sigibert III. 634-656 Childebert Adoptovaný 656-661 Chlothar III. 661-662 Childerich II. 662-675 Chlodvík III. 675-676 Dagobert II. 676-679	Charibert II. 629-632 Chilperich 632
Theuderich III. 675-691
Chlodvík IV. 691-695
Childebert III. 695-711
Dagobert III. 711-715

Neustrie & Burgundsko	Austrasie

Chilperic II. 715-721	Chilperich II. 715-717 Chlothar IV 717-720 Chilperich II. 720-721
Theuderich IV. 720-737
bezvládí 737-743
Childerich III. 743-751

[editovat] Majordomové franské říše

Pipin I. Starší (580-640), majordomus Austrasie v letech 623-629 a 639-640
Ansegisel (602-685), majordomus Austrasie 629-639
Grimoald (616-662), syn Pipina I., majordomus Austrasie 643-657

[editovat] Dynastie Karlovců

Karlovci byli původně majordomové franských králů v Austrasii a později v celé sjednocené říši:

Pipin II. Prostřední (640-714), syn Ansegisela, majordomus Austrasie 679-714 a od roku 688 Vévoda a princ franský a de facto vládce království
Karel Martell (690-741), majordomus Austrasie 717-741, od roku 718 také majordomus celého království
Karloman (716-754), majordomus Austrasie 741-747
Pipin III. Mladší (Krátký) (714-768), majordomus Neustrie 741-751 a od roku 747 také majordomus Austrasie

V roce 751 se Pipin Mladší stává králem a Karlovci tak nahrazují předešlou dynastii Merovejců:

Pipin III. Mladší (Krátký) (714-768), králem 751 - 768
Karel Veliký (742-814), králem 768 - 814 (do roku 771 jen Neustrie, Akvitánie a severní Austrasie)
Karloman, králem 768 - 771 (Burgundsko, Alemanie a jižní Austrasie)
Ludvík I. Zbožný (778-840), králem 814 - 840
Lothar I. (franský král) (795-855), králem 817 - 855 (do roku 840 pod svým otcem)