Selekce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Selekce (respektive výběr) je proces, který dle nějakých kritérií vybírá z různorodé skupiny jedinců ty, které potlačuje, nebo naopak zvýhodňuje. V biologických systémech je spolu s proměnlivostí organismů hnacím motorem evoluce. Je zde ale poněkud komplikován skutečností, že znaky jsou selektovány na jiné úrovni, než na které se dědí jejich vlohy (selektují se jedinci - fenotyp, ale dědí se jejich alely - genotyp).

[editovat] Základní dělení selekce

Selekce může mít mnoho podob a může působit v jakýchkoliv stadiích vývoje organismu - spermie či vajíčko, zygota, plod, dítě, dospělec - všechny tyto fáze života člověka jsou vystaveny působení selekčních tlaků. Existuje několik kritérií, podle kterých rozlišujeme různé typy selekce.

[editovat] Tvrdá a měkká selekce

Rozdíl mezi měkkou a tvrdou selekcí zpočívá v mechanismu výběru selektovaných jedinců.

Tvrdá selekce pracuje s absolutními požadavky. Má vymezený určitý interval vyžadované vlastnosti a slepě likviduje všechny jedince, kteří se do něj nevejdou. Příkladem je, že v oblasti, kde existují na jaře časté přízemní mrazíky, zlikviduje všechny květiny, které je nedokáží snést. Základní vlastností tvrdé selekce je, že jí lze uniknout (pokud se organismus vejde do požadovaného intervalu vlastnosti, je za vodou a žádné selekční tlaky na něj nepůsobí, leda by se požadovaný rozsah intervalu za jeho života změnil). Dalším charakteristickým rysem je, že likviduje nevyhovující jedince bez vztahu k jejich ostatní populaci - není tedy závislá na počtu jedinců populace, hustotě této populace ani intenzitě kompetičních vztahů mezi nimi.

Měkká selekce nemá žádné absolutní požadavky na jedice a provádí selekci jeho srovnáním s konkurenty, kteří jsou k dispozici. Selekční tlaky zvýhodňují a selektují jedince, kteří loví lépe, proti jedincům, kteří loví hůře; silnější jedince, kteří jsou schopni získat a obhájit své teritorium či stádo samic, proti slabším jedincům, kteří to nedokáží atd. Z logiky věci vyplývá, že takovéto selekci se nedá uniknout tím, že dosáhnu určité úrovně, neboť vždy se může objevit konkurent, který ji dosáhl také. Proto také někteří evoluční biologové s oblibou tvrdí, že měkká selekce je ve skutečnosti o mnoho tvrdší a brutálnější než tvrdá, a považují ji z evolučního hlediska za významnější.

Jelikož měkká selekce pracuje s porovnáváním a kompeticí jedinců, je zjevné, že je závislá na hustotě a velikosti populace a intenzitě kompetičních vztahů. U přemnožené populace bude velice silná, naopak u populace, která se nachází hluboko pod Maximální hustotou populace, nemusí mít za určitých okolností prakticky žádný význam.

[editovat] Přirozená a umělá selekce

Rozdíl mezi umělou a přirozenou selekcí je v tom, že přirozená selekce je slepý přírodní proces (nezamýšlený a bez cíle), zatímco umělá je vyvolávána člověkem s určitým záměrem. Typickým příkladem je šlechtění psů či skotu.

[editovat] Ekologická a pohlavní selekce

Rozdíl mezi ekologickou a pohlavní selekcí zpočívá v tom, co se na daném jedinci selektuje. Ekologická selekce selektuje jedice na základě jeho životaschopnosti, respektive schopnosti dožít se páření, pohlavní selekce na základě jeho schopnosti se rozmnožovat - najít si partnera a vyprodukovat potomky.

[editovat] Stabilizující, směrovaná a disruptivní selekce

Stabilizující selekce je selekce, která odstraňuje extrémy. Příkladem může být velikost sýkorky - příliš velké v zimě ve zvýšeném počtu hynou, protože nenajdou dost skulin dostatečně velkých, aby se v nich mohli ukrýt před mrazem, příliš malé hynou také, protože si ty svoje skulinky nedokáží uhájit. Méně častá, ale z evolučního hlediska zajímavá, je selekce disruptivní, která zvýhodňuje extrémy a potlačuje průměrné typy. Posledním typem, taktéž evolučně zajímavým, je směrovaná selekce, která odbourává jedince pouze na jednom konci škály (buďto jenom příliš malé nebo jenom příliš velké).

[editovat] Zvláštní případy selekce

[editovat] Selekce proti hybridům

Selekce proti hybridům znevýhodňuje a potlačuje nevýhodné křížence mezi druhy či poddruhy. Předpokládá se, že má velký vliv podobu sexuálního výběru u druhů, kde existuje zvýšená pravděpodobnost takového křížení.

[editovat] Genetický drift

Genetický drift představuje selekci založenou na prosté náhodě, nikterak neovlivněné vlastnostmi selektovaného jedince.

[editovat] Literatura

• Jan Zrzavý, Stanislav Mihulka, David Storch: Jak se dělá evoluce, Paseka, Praha 2004