Satori

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Satori (čínsky wu) je cílem duchovní praxe Zen Buddhismu. Satori se běžně překládá jako osvícení, nebo záblesk náhlého uvědomění, nejpřesnější překlad je poznání. Avšak satori je intuitivním prožitkem a nejedná se o poznání dosažené pomocí přemýšlení. Náhlý zážitek osvícení je také někdy nezýván kenšó. Významově mají kenšó i satori stejný smysl. I když je-li popisováno osvícení Buddhy nebo patriarchů, je běžně používán termín satori nemísto kenšó, jelikož termín satori implikuje představu hlubší zkušenosti.

Zenový mistři obecně odmítají jakýkoli popis nebo vysvětlení, co to je satori, jelikož k jeho pochopení je samozřejmě nutná osobní zkušenost. Někdy je satori popisováno jako náhlý vhled do ne-duality, do vše spojující jednoty našeho bytí. Termín satori má široký význam, může být použito pro označení konečného hlubokého osvícení (v sanskrtu Nirvána), nebo i pro chvilkový, náhlý a přechodný zážitek, který ale leží na cestě k trvalému pochopení podstaty všeho bytí. Jak již bylo výše naznačeno, v tomto druhém významu se často používá termín kenšó.

Zážitek satori je zpravidla výsledkem soustavné spirituální praxe. Tradičně jsou používány dvě metody vedoucí k dosažení satori, buď sezení v zazenu, jež je typická pro tzv. sótó zen, nebo kontemplace (soustřeďování se) na paradoxní a logikou neřešitelné duševní úlohy , tzv. koány, z nichž se mysl „osvobozuje“ skokem k sloučení protikladů ve všeobjímající jednotu - právě zážitek satori, tato metoda je používáná v tzv. rinzai zenu.