Oleg
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oleg († po 912) byl pololegendární varjažský bojovník, který roku 882 ovládl Kyjev a spojil ho s Novgorodem. Je považován za zakladatele nejstaršího ruského státu - Kyjevské Rusi. Údaje o Olegovi jsou známy pouze z jediného pramene Pověsti vremennych let, nejstarší dochované ruské kroniky.
Podle Povesti vremennych let vládl v Novgorodu od roku 862 Varjag Rurik († 878/879), legendární zakladatel původní ruské dynastie. Po jeho smrti ovládl severoruská centra Oleg, snad Rurikův příbuzný, který měl vykonávat regentskou vládu za jeho údajného syna Igora. Uváděl do poplatné závislosti další východoslovanské, baltské a finské obyvatelstvo v okolí Novgorodu a roku 880 podnikl velkou výpravu proti významnému obchodnímu středisku slovanských Krivičů Smolensku. Po jeho dobytí táhl dále na Kyjev. V tomto starobylém městě, jehož význam určovala především výhodná poloha na obchodní cestě do Byzance, vládli rovněž Varjagové - Askold a Dir, kteří přišli do východní Evropy jako členové Rurikovy družiny, brzy se však osamostatnili a vydali se po Dněpru k jihu. Cestou se zmocnili Kyjeva a ovládli zdejší Poljany. V létě roku 860 se velký počet jejich monoxylů objevil nečekaně ve vodách Marmarského moře před Konstantinopolí. Město samo se Askoldu a Dirovi sice dobýt nepodařilo, jejich bojovníci však několik týdnů pustošili pobřeží, dokud se byzantský císař Michael III. nevrátil z výpravy proti Arabům a neučinil tomuto řádění konec. Jde o první v pramenech doloženou vojenskou výpravu „Rhósů“, jak byli nazýváni v byzantských pramenech, proti Byzanci. Roku 882 se Askold a Dir střetli před Kyjevem s varjažsko-slovanským vojskem, které přitáhlo z Novgorodu. Z této bitvy vyšel jako vítěz Oleg. Zmocnil se Kyjeva, přenesl sem své sídlo, neboť toto město mu nabízelo příznivější podmínky pro rozvoj dálkového obchodu, a Novgorod učinil závislým na Kyjevu. Okamžik spojení dvou nejvýznamnějších východoslovanských středisek pod jedinou vládou bývá tradičně označován jako založení nejstaršího ruského státu, Kyjevské Rusi.
Bohatá byzantská říše dále lákala Rusy k obchodování i k výbojům, jejichž hlavním cílem sice bylo zajistit dobré podmínky pro tranzit, ale také snaha získat kořist (cílem pustošivých loupeživých nájezdů bylo především západní pobřeží Černého moře). Vhodným nástupištěm k těmto výpravám se stal Kyjev. Roku 907 podnikl Oleg pokus dobýt Konstantinopol. V „ruském“ vojsku, které se do Byzance vypravilo, bojovali vedle Varjagů také Slované a příslušníci baltských a finských etnik. První tažení nebylo příliš úspěšné. Teprve roku 911 se podařilo Olegovi, poté co vzbudil strach obležením Konstantinopole, uzavřít s Byzancí nesmírně výhodnou mírovou smlouvu, která upravovala vzájemné vztahy a především zaručovala ruským kupcům významná práva při obchodování v Konstantinopoli. Nemuseli například platit cla a po dobu šesti měsíců byli zásobováni vším potřebným. Podmínkou však bylo, že do města přijdou beze zbraně a ne více jak padesát lidí současně. Kromě toho byl prý každý z ruských bojovníků, jak líčí letopisec, obdarován dvanácti hřivnami stříbra. Po návratu z druhé výpravy proti Konstantinopoli se Oleg odebral na ruský sever a zde v Ladoze krátce nato zemřel. Podle vyprávění letopisu na uštknutí hadem, který vylezl z lebky mrtvého koně.
