Navigační systém Galileo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Evropský navigační systém Galileo je plánovaný civilní družicový navigační systém, který by se měl stát alternativou k americkému armádou kontrolovanému navigačnímu systému GPS a ruskému navigačnímu systému GLONASS. Jeho výstavbu realizuje Evropská unie. Systém Galileo by měl být provozuschopný od roku 2010.

[editovat] Vlastnosti systému

Družice systému Galileo Zdroj ESA

Systém má být tvořen 27 operačními družicemi, obíhajícími ve výšce přibližně 23 tisíc kilometrů nad povrchem Země po drahách se sklonem 56° k zemskému rovníku ve třech rovinách, vzájemně vůči sobě posunutých o 60° (uzlové přímky). Další tři družice, po jedné v každé rovině, budou tvořit operační zálohu na oběžné dráze, aby systém mohl být při technickém výpadku kterékoliv družice okamžitě doplněn na plný počet.

Měl by poskytovat:

Vyšší přesnost (ve srovnání se stávajícími navigačními systémy) dostupnou všem uživatelům
Větší pokrytí signálem družic obáhajících na vyšších oběžných drahách. Z této výhody bude těžit například Skandinávie, jakožto nejsevernější evropská oblast.
Galileo by se měl stát spolehlivým, veřejnosti celosvětově dostupným satelitním navigačním systémem, využitelným současně evropskými státy i pro vojenské účely.

[editovat] Služby

Galileo přinese tři druhy kvality služeb.

Open Service (OS) bude pro každého zdarma. Jeho signály budou využívat 2 pásma: 1164–1214 MHz a 1563–1591 MHz. Přijímače budou mít horizontální přesnost lepší než 4 m a vertikální lepší než 8 m (nebo horizontálně pod 15 m a vertikálně pod 35 m při použití jednoho pásma). Protože bylo dosaženo dohody o kompatibilitě s americkým systém, budoucí přijímače navíc budou zároveň využívat i GPS.
Šifrovaný Commercial Service (CS) bude zpoplatněn a poskytne přesnost lepší než 1 m. V kombinaci s pozemními stanicemi může dosáhnout přesnosti až 10 cm. Bude využívat tři pásma - dvě použitá OS a navíc 1260–1300 MHz.
Šifrované Public Regulated Service (PRS) a Safety of Life Service (SoL) poskytnou přesnost podobnou CS. Budou však odolnější proti rušení a budou schopny detekovat problémy do 10 sekund. Využívat je budou ozbrojené složky a dopravci, u kterých by ztráta přesnosti mohla ohrozit lidské životy (řízení letového provozu…).

Kromě uvedených navigačních služeb budou družice systému Galileo poskytovat i služby nouzové lokalizace v rámci celosvětové družicové záchranné služby Sarsat/Kospas. Oproti ní družice oznámí trosečníkovi, že jeho signály byly zachyceny a lokalizovány.

[editovat] Původ názvu

Projekt byl pojmenován podle významného italského vědce Galilea Galileiho, který se mj. zajímal i o problémy námořní navigace.

[editovat] Historie realizace

Dne 28. prosince 2005 byla do vesmíru vyslána první technologická navigační družice pro testování komponent tohoto systému, pojmenovaná Giove-A. Vynesla ji z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská raketa Sojuz-FG/Fregat.