Nálety v Indickém oceánu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Nálety v Indickém oceánu | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Druhá světová válka | |||||||||||
|
|||||||||||
| Strany | |||||||||||
 Japonsko |
 Velká Británie Nizozemsko Austrálie |
||||||||||
| Velitelé | |||||||||||
| Čuiči Nagumo | James Somerville | ||||||||||
| Síla | |||||||||||
| 6 letadlových lodí, 4 bitevní lodě, 7 křižníků, 19 torpédoborců a 350 letadel | 3 letadlové lodě , 5 bitevních lodí, 7 křižníků, 15 torpédoborců, 100+ letadel, 30 pomocných lodí a 50+ obchodních lodí | ||||||||||
| Ztráty | |||||||||||
| 20+ letadel | 1 letadlová loď, 2 křižníky, 2 torpédoborce, 1 korveta, 1 pomocný křižník, 1 šalupa, 23 obchodních lodí a 40+ letadel | ||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||
Nálety v Indickém oceánu byly jednou z námořních operací druhé světové války.
23. března 1942 japonské jednotky obsadily Andamany. To byla důležitá letecká a námořní základna spojenců ze které byly podnikány protiútoky v Barmě, Malajsii a na Sumatře. Po jejím obsazení zbyly spojencům v Indickém oceánu už jen dvě významné základny na ostrově Cejlon. V Tokiu bylo proto rozhodnuto napadnout je svazem letadlových lodí podobně jako Pearl Harbour. 1. úderný svaz , který 26. března vyplul z Kendari na Celebesu byl pod velením viceadmirála Čuiči Naguma. Skládal se z 5 letadlových lodí Akagi, Zuikaku, Šókaku, Sórju, Hirjú, 4 bitevních lodí Kirišima, Hiei, Haruna a Kongo, 2 těžkých křižníků Tone a čikuma a 1 lehkého křižníku Abukuma a 8 torpédoborců. O přísun paliva se staralo 6 tankerů doprovázených 3 torpédoborci.
Velitel britského Východního loďstva admirál sir James Somerville se o útoku dozvěděl 28. března a vyplul nepříteli naproti. Své lodě rozdělil do dvou operačních svazů . První kterému velel sám, byl složen z letadlových lodí Indomitable a Formidable, bitevní lodi Warspite, těžkých křižníků Cornwall a Dorsetshire, lehkých křižníků Emerald a Enterprise a 6 torpédoborců. Druhému svazu velel admirál A.V. Willis a byl složen z letadlové lodi Hermes a bitevních lodí Ramillies, Revenge a Royal Sovereign. Na přibližujícíse japonský svaz však nenarazil což pro něho bylo zřejmě velké štěstí, neboť jeho flotila byla tvořena ze zastaralých lodí z nichž některé pamatovaly ještě 1. světovou válku.
5. dubna ráno odstartovalo pod velením veterána od Pearl Harbouru fregatního kapitána Micue Fučidy více než 70 letadel k náletu na Kolombo. Japonci se poučily z chyb u Pearl Harbouru a hlavní nápor náletu směřovaly na přístavní zařízení, dílny, železniční uzel a letiště. V přístavu potopily pouze pomocný křižník Hector a torpédoborec Tenedos. Na zpáteční cestě Japonci spatřily dva křižníky a doprovodné torpédoborce proti nimž odstartovala útočná vlna pod velením korvetního kapitána Egusy. 40 střemhlavých bombardérů napadlo těžké křižníky Cornwall a Dorsetshire. Dorsetshire byl zasažen 17 přímímy zásahy a Cornwall osmi. Oba křižníky se potopily i s 425 námořníky na palubě. Japonci ztratily asi 18 letadel a spojenci 24. Druhý den potopila japonská letadla šalupu Indus.
9. dubna ráno odstartovalo pod velením fregatního kapitána Micue Fučidy více než 90 bombardérů a 38 stíhaček k náletu na Tirikunámalé. Opět se soustředily na bombardování přístavních zařízení a v pŕístavu potopily pouze jednu obchodní loď. Japonci ztratily 4 letadla (3 zera a 1 kate) a Britové 9 stíhaček Hurricane. Při návratu spatřily Japonci letadlovou loď Hermes s doprovodem. Útočná vlna pod velením korvetního kapitána Egusy která původně směřovala proti jiným plavidlům změnila kurz a zasáhla Hermes asi 40 zásahy. Hermes i jeho doprovod torpédoborec Vampire a korveta Hollyhock byly potopeny i s 315 muži na palubě.
V průběhu náletů se také Britové pokusily napadnout japonský svaz a to 9 letadly typu Blemheim. Zaútočily na Akagi, ale 5 jich bylo sestřeleno a 4 se vrátily těžce poškozeny aniž by dosáhly nějakého úspěchu. Po potopení těchto lodí dal Nagumo rozkaz k návratu na základnu Kure.
