Migréna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Migréna je záchvatovité onemocnění mozku nejasného původu.
Obsah |
[editovat] Výskyt
Migréna není jen prostá bolest hlavy, jak se často lidé mylně domnívají. Postihuje 15-20% žen a 6% mužů. Záchvat migrény zasahuje celý organismus. Typicky se první záchvaty objeví v pubertě, 90% migreniků má svůj první záchvat do dvaceti let věku. Maximum bývá kolem třicítky. Kolem padesáti let, zejména u žen, výskyt migrény klesá. První záchvat po padesátce je neobvyklý. Záchvaty u mladých lidí jsou intenzivnější, s postupujícím věkem intenzita klesá a protahuje se trvání záchvatu. Mezi záchvaty se postižený cítí zcela zdráv. Nejobvyklejší frekvence záchvatů je 1 - 2krát do měsíce, někdo trpí častějším výskytem, někdo má jediný záchvat za život.
[editovat] Klinický obraz
Migréna se člení do více podtypů:
- migréna s aurou (klasická)
- migréna bez aury (prostá)
Migrenózní záchvat má několik fází:
- fáze prodromů
- fáze aury (u migrény s aurou)
- vlastní bolest hlavy
- fáze relaxace
[editovat] Prodromy
Blížící se záchvat migrény se často ohlašuje tzv. prodromy. Jde o soubor příznaků, které mají rozdílnou délku trvání, od několika hodin do několika dnů. Nemusí být u každého migrenika, bolest hlavy může začít náhle, bez varování. Postižený často tyto příznaky nedokáže přesně popsat, ale, zvláště po mnohaletém průběhu choroby, je velmi dobře rozpozná. Prodromy mají rozličnou formu, může jít o náhlou únavu, ospalost, zívání, nepříjemné napětí ve svalech, podrážděnost a neklid či naopak o neúměrně veselou náladu. Pacienti často popisují změny chutí, bažení po nějaké potravině, nucení k pití bez pocitu žízně a pod.
[editovat] Aura
U migrény klasické následuje aura. Přichází po fázi prodromů či bez nich bezprostředně před bolestí hlavy, u někoho je možné zaznamenat příznaky aury i po proběhlé bolesti hlavy. Aura nejčastěji trvá od několika sekund do pár minut. Neměla by trvat déle než půl hodiny, případně se zhoršovat, tehdy je nutné uvažovat o jiné, závažnější příčině obtíží, např. o mrtvici.
Nejobvyklejší je aura zraková. Nejčastěji pacienti popisují jiskření, záblesky nebo blikání v určité části zorného pole. Může jít i o vlnění nebo chvění viděného. Také dochází k výpadku v části zorného pole - skotomu. Tyto jevy obvykle začínají v určité části zorného pole a šíří se.
Další formy aury jsou vzácnější. Známe migrénu oftalmoplegickou - pacient má během aury obrnu pohledu některým směrem, nebo migrénu bazilární - k poruše dochází v povodí tepny zásobující rovnovážné ústrojí - arteria basilaris. Pacient má během aury pocity závrati či dokonce trpí pády. Je možná i přechodná afázie, hemiplegie a pod.
U jednoho pacienta zůstávají příznaky aury během života poměrně konstantní - mění se jen velmi málo.
Je možný záchvat aury i bez následné bolesti hlavy. Takové případy bývají diagnostickým oříškem.
[editovat] Fáze bolesti
Vlastní bolest hlavy začíná po výše uvedených příznacích, může přijít i náhle bez jakéhokoliv varování. Bolest hlavy při migréně je obvykle střední až velmi silná, intenzivní, krutá. Jen u menší části pacientů je mírná. Charakterem je ostrá, pulsující, zhoršuje se tělesnou námahou, u silnějších bolestí i sebemenším pohybem. Typicky zasahuje polovinu hlavy od spánku kolem ucha do záhlaví, u jednoho pacienta se většinou postižené strany střídají (ne během jednoho záchvatu). U menší části lidí je maximum bolesti v čele mezi očima, někoho bolí celá hlava.
[editovat] Průvodní jevy
Migrenózní bolest hlavy je typicky provázena dalšími příznaky, jejichž přítomnost je příznačná pro diagnózu migrény. Záchvat je provázen nauseou, často i zvracením nebo průjmem, pacienti popisují fotofobii, fonofobii, osmofobii, depresivní ladění, plačtivost.
Tato fáze záchvatu trvá tři hodiny až tři dny, je to individuální a záleží také na věku.
[editovat] Terminální fáze
Po skončení bolesti nastává relaxace - pacient cítí úlevu, je unavený a vyčerpaný, u některých se dostaví naopak euforická nálada. Postižený často upadá do osvěžujícího spánku. V oblasti bolesti může ještě několik dní přetrvávat citlivost na dotyk nebo tepelné podněty.
[editovat] Diagnostika migrény
Diagnóza migrény vychází pouze z typického klinického obrazu. Neexistují bohužel žádná laboratorní nebo zobrazovací vyšetření, která by migrenózní onemocnění potvrdila nebo vyloučila. U netypických nebo vzácnějších forem záleží na zhodnocení zkušeným neurologem, který vyloučí zejména závažná onemocnění, která mohou mít podobný klinický obraz jako migréna. Funkční zobrazení pomocí SPECT zaměřeného na oblast hlavy může ukázat změněný metabolismus či změnu průtoku tkání a mozkovými plenami během záchvatu, ale stejný obraz se může vyskytnout během jiných onemocnění a navíc je toto vyšetření drahé a pacienta v tomto případě zbytečně zatěžující.
[editovat] Patofyziologie
Vlastní podklad vzniku migrenózního záchvatu není dodnes zcela jasný. Existuje více teorií, ale žádná není vyčerpávající. Dnes se obecně přijímá teorie „spouštěče“ v mozkovém kmeni, který při podráždění vyvolává regionální změny prokrvení v mozkových plenách a změny v koncentracích mediátorů, což vede k místním edémům, sterilnímu zánětu plen a dráždění nervových zakončení. Snížení průtoku pod jistou hranici vyvolá příznaky aury. Vrozená je pouze náchylnost ke vzniku záchvatů, jak tomu nasvědčují pozorování častého výskytu onemocnění v rodinách, přímo mendelovsky se dědí velmi malá část (familiární hemiplegická migréna s prokázanou mutací CACNL1 genu pro napěťově řízený vápníkový kanál).
[editovat] Spouštění záchvatu
Většina pacientů s migrénou ví, co dokáže jejich záchvat spustit. U někoho jde o jistou potravinu, které se pak snaží vyhnout - nejčastěji jde o ořechy, čokoládu a kakao, červené víno, zrající sýry, aromatické koření, rajčata. Záchvaty u predisponovaného jedince spolehlivě spouští tělesné i duševní vyčerpání, hluk, nevyspání nebo naopak nadbytečný spánek (nebezpečné jsou zejména krátké odpolední spánky, podobně jako u epilepsie), hladovění s poklesem krevního cukru. Afekce v oblasti hlavy (špatně zkorigovaná oční vada, zubní problémy) nebo v oblasti krční páteře (tzv. cervikogenní migréna) mohou vyvolat záchvat. U žen má často migréna jasnou či skrytou souvislost s menstruací - objevuje se například v určité fázi cyklu a mizí během těhotenství.
[editovat] Komorbidita
Migrenózní cefalea se často u člověka vyskytu je v kombinaci s dalšími chorobami, nejčastěji s onemocněními kardiovaskulárního systému, psychiatrickými poruchami a dalšími neurologigkými nemocemi, dále s astmatem a alergiemi.
[editovat] Komplikace
- Drug-induced headache - transformovaná migréna
- Status migrenosus – záchvat migrény trvající déle než 72 hodin.
[editovat] Léčba
[editovat] Režimová opatření
Z výše uvedeného vyplývá, že migrenik by se měl vystříhat jídel, o nichž ví, že mohou spustit záchvat, a vést co nejpravidelnější denní režim zejména s pravidelným a dostatečným spánkem. U mladých lidí by se mělo v závislosti na intenzitě onemocnění obezřetně volit povolání - to jest vyloučit taková, kde by postižený pracoval zejména v noci, na směny, v hluku a prachu apod. (Protože se však migréna nepočítá k závažným nebo okolí ohrožujícím onemocněním jak epilepsie, neděje se tak). Při vlastním záchvatu, nezastaví-li se hned na začátku, je postižený většinou vyloučen z běžného denního života, svou práci jenom předstírá nebo je nucen ulehnout o samotě do vyvětraného zatemněného pokoje a pasivně čekat, až záchvat přejde.
[editovat] Podávání léků
- Léky úlevové – užívají se vždy, kdy pacient cítí blížící se záchvat.
- Profylaxe záchvatů – užívají se pravidelně denně k zabránění vzniku záchvatů.
- Terapie status migrenosus
[editovat] Migréna a děti
Migréna se může vyskytnout i u dětí, vzácně i u kojenců. Před pubertou migrenózními bolestmi trpí spíše chlapci, po pubertě dívky. U dětí je častější migréna s aurou, záchvaty bývají kratší (cca pár hodin proti i několika dnům u dospělých) a s intenzivnější symptomatologií.
K variantám migrény u dětí patří tzv. břišní migréna s opakovanými bolestmi břicha se zvracením imitujícími náhlou příhodu břišní, ovšem bez jasného klinického nálezu.
Jako předchůdce migrény ve vyšším věku se v dětství může objevit tzv. benigní paroxysmální vertigo charakterizované krátkodobými poruchami rovnováhy, kdy se dítě zapotácí a úzkostně se chytá matky. Další jednotkou je alternující hemiplegie dětského věku, poměrně vzácná jednotka většinou u postižených dětí charakterizovaná obrnami střídajícími obě poloviny těla.
