Lipnicovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lipnicovité

Lipnice obecná

Taxonomické zařazení

Říše:	Rostliny (Plantae)
Podříše:	Cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení:	Krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída:	Jednoděložné - (Liliopsida)
Čeleď:	Lipnicovité (Poaceae)

Lipnicovité (Poaceae), je čeleď rostlin zastarale označovaných jako trávy (Graminae). Latinský výraz Graminae se ovšem slále používá v USA. Morfologicky i biologicky vyhraněná čeleď s více než 400 rody a téměř s 10 000 druhy, jsou to jednoleté až vytrvalé byliny.

Trávy jsou rozšířeny po celém světě a mají pro člověka rozhodující význam jako základ pěstování obilnin a pícnin. S výjimkou bambusu jde o byliny s válcovitými stonky (stébly), které jsou článkované, v koléncích dělené příčnými přepážkami, duté (výjimky: cukrová třtina, kukuřice); listy objímají stéblo a jsou dlouhé a úzké, většinou jsou střídavé se souběžnou žilnatinou a bývají rozlišeny v čepel a pochvu. Nevýrazné květy jsou uspořádány v klasech, latách nebo lichoklasech (stažených latách), mají tři tyčinky, jeden pestík se dvěma pérovitými bliznami a zevně jsou kryty pluškou, pluchou a zevními (tj. spodními) suchomázdřitými plevami. Po opylení větrem stěna jediného semeníku (osemení) srůstá s oplodím a vytváří plod trav, obilku (caryopsis). Z jedné obilky může vyrůst odnožováním několik stébel. Většina druhů obilnin byla vypěstována z planých trav jihozápadní Asie. Oproti rozpadavému vřetenu klasů planých druhů zůstává u kulturních obilnin klas v celku a obilky se uvolňují z plev, pluch a plušek až mlácením. Domácí plané a kulturní trávy jsou mj. bojínek luční, ječmen, jílek vytrvalý, medyněk, metlice, oves, ovsík, poháňka, psárka, pýr, srha říznačka, sveřep, tomka, třeslice.