Kohoutkova kometa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kohoutkova kometa, nové definitivní označení 75P/Kohoutek (předběžné označení C/1973 E1, původní předběžné označení 1973f, definitivní označení 1973 XII) je kometa patřící do Jupiterovy rodiny. Byla objevena koncem února 1973 českým astronomem Lubošem Kohoutkem na hvězdárně v Hamburku na snímku, pořízeném 9. února téhož roku.

Oběžná dráha Kohoutkovy komety

Vzhledem k tomu, že byla objevena ve vzdálenosti přes 4,6 AU jako těleso hvězdné velikosti 14^m, astronomové předpokládali, že v blízkosti slunce dosáhne mimořádné jasnosti, srovnatelné s Měsícem v úplňku (hvězdná velikost až -12^m). Kometa byla proto médii prohlášena za „kometu století“, ale nakonec se ale očekávání nenaplnila. Perihelem své dráhy prošla 27. prosince 1973. Přesto byla astronomy intenzivně zkoumána, protože se původně předpokládalo, že jde o dlouhoperiodickou kometu, tedy málo změněnou průlety v blízkosti Slunce. Jejiho pozorování se v prosinci 1973 a v lednu 1974 účastnili také kosmonauti na palubě americké kosmické stanice Skylab, kteří pořídili její snímky v ultrafialové oblasti spektra. Přitom bylo objeveno, že kolem komet se nachází obrovské halo tvořené vodíkem. Naposledy byla při tomto návratu k Slunci pozorována 29. dubna 1974.

Zpětný výpočet dráhy této komety však odhalil, že před svým objevem prolétla ve vzdálenosti pouhých 21,2 mil. km od Jupiteru, který svojí gravitační přitažlivostí významně změnil dráhu komety. Zkrátil dobu oběhu z původních 8,50 roku na 6,23 roku a zmenšil vzdálenost perihelu od Slunce z 2,51 AU na 1,57 AU.

Kohoutkova kometa byla ještě pozorována při svých návratech k Slunci v létech 1981 a 1987, ale při následujícím přiblížení ke Slunci v roce 1994 již pozorována nebyla.