Knihovna (programování)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Knihovna (angl. library) je v programování funkční logický celek, který poskytuje služby pro programy. Většinou se jedná o sbírku procedur, funkcí a datových typů, či při objektově orientovaném přístupu o sadu tříd, uložených v jednom diskovém souboru.

Knihovna poskytuje aplikační programátorské rozhraní (zvané API), které poskytuje funkce této knihovny. Existuje mnoho knihoven pro různé účely, např. pro využívání služeb operačního systému, grafické funkce, řízení periférií, vědeckotechnické výpočty atp.

[editovat] Typy knihoven

Z technického hlediska je možné rozdělit knihovny podle způsobu propojení s programem, který je bude využívat:

statická knihovna (static linking library) – spojuje se s programem ve při překladu, většinou přípona souboru .lib
dynamická knihovna (dynamic linking library) – spojuje se s programem až při spuštění programu, většinou spojení knihovny s programem zajišťuje operační systém

Každý typ knihovny má své výhody a nevýhody. Program spojený se statickou knihovnou je přenositelnější, není třeba zajišťovat dostupnost požadovaných dynamických knihoven. Programy spojené s dynamickou knihovnou jsou menší (ve spustitelném souboru se nachází jen výkonný kód programu), výhodou je možnost jednoduše zaměnit požadovanou dynamickou knihovnu za její novější verzi. Kód v dynamicky linkované knihovně je také za běhu sdílen mezi všemi aplikacemi které jej používají, což šetří operační pamět.

Typickou příponou souboru obsahujících dynamickou knihovnu je .dll v operačním systému Microsoft Windows a .so v různých Unixech a v Linuxu.