Kapitánská dcerka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kapitánská dcerka (rusky Капитанская дочка – kapitánskaja dóčka) je romantický historický román Alexandra Sergejeviče Puškina. Jeho první publikace byla uskutečněna v roce 1836 ve čtvrtém vydání literárního listu Sovremennik. Příběh romanticky zpracovává Pugačovovo kozácké povstání v letech 1773 – 1774.

[editovat] Příběh

Varování: Článek nebo jeho část vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Román je napsán formou rodinných zápisků prokládaných krátkými básněmi. Popisuje životní poměry a realitu života v uralských stepích, ale také krutost povstání a jeho potlačení. Hlavní děj se soustřeďuje na osudy Petra Alexejeviče Griněva, mladého šlechtice, který, doprovázen svým věrným sluhou Saveličem, odchází do vojenské služby. Po rozloučení s rodiči odjíždí do Orenburku pro rozkazy, avšak po cestě se ztratí ve sněhové vánici a když už to vypadá beznadějně, pomůže jim neznámý kozák, za což ho odměnili jídlem, pitím a kožichem. Po příjezdu do města pak generál přeložil našeho hrdinu do Bělogorské pevnosti, což však byla pouze chudá vesnička obehnaná plotem a bráněná skromnou postarší posádkou, vybavenou jedním starým dělem, z čehož byl Petr zprvu přímo zděšen, protože si svoji službu představoval jako bujarý život ve městě.

Po krátké době se sblíží s rodinou kapitána Mironova a později také s jeho dcerou, o níž sice zprvu nejeví zájem, ale po čase se do ní zamiluje a potom se o ni utká na život a na smrt s podvratným Švabrinem, který byl do pevnosti přeložen za vraždu. Ač souboj nešťastnou náhodou prohraje, po několika dnech se uzdraví a požádá Marju Ivanovnu Mironovovou o ruku. Jeho rodiče však se sňatkem nesouhlasí, a tak je chce Petr osobně přemluvit. Na „pevnost“ však zaútočí Pugačovova banda a lehce ji dobyje i přes snahu kapitána, který je se svojí ženou a několika dalšími lidmi popraven, přičemž Švabrin okamžitě přechází na stranu povstalců. Petr ujde smrti jen díky tomu, že kozák, kterého potkal po cestě z domova stepí, byl Pugačov, a tak byl ušetřen.

Po dobytí pevnosti odchází Petr svobodně do Orenburku a podává zprávy generálovi. Zanedlouho však Pugačovova banda obklíčila i Orenburk, který Petr pomáhal bránit, ale poté co se dozví, že jeho dívce hrozí nebezpečí, vydává se zpět do Bělogorské pevnosti bez dovolení generála osvobodit svoji lásku, kde mu ji pomůže vysvobodit ze Švabrinových spárů Pugačov. Marja poté odjíždí se Saveličem k Petrovým rodičům a Petr je obviněn ze spolčení s Pugačovem, na základě udání Švabrina. Za to ho čeká trest doživotního vyhnanství na Sibiři, avšak Marja za něj šla prosit až k carevně Kateřině II., takže byl nakonec osvobozen a mohli žít spolu.

[editovat] Postavy

Petr Alexejevič Griněv – odvážný, čestný, věrný, chytrý, citlivý, šlechetný, ale i výbušný
Marja Ivanovna Mironovová – hodná, tichá, velmi citlivá
Jemeljan Pugačov – skutečná postava, velký zločinec, vydával se za cara Petra III., kterého v té době zavraždila carevna Kateřina II., aby vzbouřil Jaické kozáky, kteří byli chudí a nespokojení s vládou carevny.