Jaderná velmoc
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaderná velmoc je země, která disponuje jadernými zbraněmi, a je schopná je vyrábět. Země patřící do tohoto tzv. jaderného klubu tím typicky získávají vyšší prestiž a význam v mezinárodní politice.
Podle smlouvy o nešíření jaderných zbraní (Nuclear Non-Proliferation Treaty, NPT) je v současné době uznáváno pět jaderných velmocí: Spojené státy americké, Rusko, Spojené království, Francie a Čínská lidová republika. Tři další státy, které nebyly signatáři NPT, po jejím uzavření uskutečnily jaderné testy – Indie, Pákistán a Severní Korea. Z vlastnictví jaderných zbraní je silně podezříván Izrael, který se k tomu však nikdy oficiálně nevyjádřil. Jadernou zbraň v minulosti vyvinula také Jihoafrická republika, ale vlastnictví jaderných zbraní se vzdala a veškeré zásoby zničila. Z výroby jaderných zbraní je západními státy obviňován také Írán.
[editovat] Státy vlastnící jaderné zbraně
Foto: Antônio Milena/ABr
Mezi jaderné velmoci patří samozřejmě Spojené státy americké, které za druhé světové války atomovou bombu vyvinuly a 16. července 1945 uskutečnily první pokusnou jadernou explozi (viz projekt Manhattan); Spojené státy také vyvinuly termonukleární zbraň (vodíkovou bombu), kterou poprvé otestovaly v roce 1952. Druhou jadernou mocností se v roce 1949 stal Sovětský svaz, který při vývoji využíval také informace získané špionáží amerického programu; první primitivní vodíkovou pumu otestoval v roce 1953; sovětské jaderné zbraně přešly po rozpadu SSSR oficiálně do vlastnictví Ruska. Převážně díky informacím získaných spoluprací s USA vyvinula a v roce 1952 otestovala jadernou zbraň Velká Británie; v roce 1957 provedla také test vodíkové pumy. V roce 1960 uskutečnila svůj první jaderný test Francie, v roce 1968 pak uskutečnila i pokusný termonukleární výbuch. Poměrně překvapivě se jaderným testem v roce 1964 do jaderného klubu zařadila Čínská lidová republika; v roce 1967 pak otestovala i termonukleární pumu. Ve spolupráci se SSSR vyvinula jaderné zbraně Indie, která první pokusný výbuch uskutečnila v roce 1974. V roce 1998 uskutečnil jaderný test Pákistán. V roce 2003 od NPT odstoupila Severní Korea, která v únoru 2005 oznámila, že vlastní jaderné zbraně; bez uskutečnění testu však o tomto tvrzení panovaly pochyby. Uskutečnění zkoušky jaderné zbraně oznámila Severní Korea 9. října 2006.
[editovat] Státy podezřelé z vlastnictví jaderných zbraní
V roce 1986 zveřejnil britský tisk rozsáhlé informace o izraelském jaderném programu, které získal od Mordechaie Vanunu, který v tomto programu pracoval jako technik. Izrael není signatářem NPT a oficiálně se odmítá k vlastnictví jaderných zbraní jakkoli vyjádřit. Obvykle je však považován za de facto jadernou velmoc, podle Federace amerických vědců vlastní zhruba 300–400 jaderných bomb.
Írán je signatářem NPT a označuje svůj jaderný program za ryze civilní. Západní státy, hlavně USA, však Írán podezřívají ze snahy o zbrojní využití a v poslední době se objevují i spekulace o možných důraznějších prostředcích, jak Íránu ve vojenském jaderném programu zabránit.
[editovat] Státy, které vlastnily jaderné zbraně v minulosti
Mnoho států mělo v historii na svém území dočasně umístěny jaderné zbraně cizích mocností, zvláště v období studené války. Není jasné, zda mezi takové země patřilo i Československo, zřejmě tomu tak však nebylo (přestože k tomu účelu bylo v Československu postaveno několik skladů). Kromě těchto případů existuje několik států, které se dobrovolně vzdaly vlastnictví jaderných zbraní, které měly pod svou kontrolou. Největším takovým případem je rozpad Sovětského svazu v roce 1991, po kterém zůstalo na území Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu velké množství jaderných zbraní. Všechny tyto tři státy všechny tyto zbraně předaly do roku 1996 Rusku; všechny jsou také signatáři NPT.
V 80. letech vyvinula jaderné zbraně Jihoafrická republika, přičemž existuje podezření, že v roce 1979, možná s Izraelem, uskutečnila jaderný pokus (viz incident Vela). JAR se, jako jediný stát, dobrovolně statutu jaderné velmoci zřekl a na počátku 90. let veškeré jaderné zbraně demontoval. 10. července 1991 podepsal NPT.
