Jób
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jób, hebr. אִיוֹב 'Íjóv, biblická postava, vzor a prototyp trpícího spravedlivého.
Jób je hlavní postavou stenojmenné starozákonní knihy Jób. Podle biblické tradice byl Jób spravedlivým a bohabojným člověkem, kterému Bůh žehnal. Avšak byl pomluven Satanem a Bůh, aby vyzkoušel jeho věrnost, jej postihl vším neštěstím a bolestí. Jób však ve zkoušce obstál a Bůh jej na konec za jeho věrnost a stálost odměnil.
Jób se v průběhu dějin stal synonymem pro každého spravedlivého, který nezaslouženě trpí. Úsloví „Jobova zpráva“ či „Jobova zvěst“ znamená zvěst nenadálého neštěstí, které někoho postihlo, stejně jako se i Jób dozvídal postupně o ztrátě všeho, co mu bylo drahé. Na druhé straně je Jób i synonymem pro člověka, který v bolesti a utrpení zůstává stálý a dokáže své utrpení s pokorou přijmout.
