Járacimrman (planetka)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| (7796) Járacimrman | |
| Předběžné označení | 1996 BG |
|---|---|
| Katalogové číslo | 7796 |
| Název | Járacimrman |
| Objevena | |
| Kdy | 16. ledna 1996 |
| Kde | Observatoř na Kleti, Hvězdárna a planetárium, České Budějovice, ČR |
| Kým | Z. Moravec |
| Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) |
|
| Velká poloosa | 398 813 755 km 2,6659 AU |
| Excentricita | 0,143 428 |
| Perihel | 341 612 855 km 2,2835 AU |
| Afel | 456 014 654 km 3,0483 AU |
| Perioda (oběžná doba) | 1589,853 dní 4,353 a |
| Sklon dráhy k ekliptice |
12,800° |
| Délka vzestupného uzlu | 93,926° |
| Argument šířky perihelu | 42,669° |
| Fyzikální vlastnosti | |
| Absolutní hvězdná velikost | 13,044 |
| Odhadovaný průměr | 10 km |
| Albedo | ? |
| Hmotnost | ? |
| Střední hustota | ? |
(7796) Járacimrman je planetka obíhající v prostoru mezi Marsem a Jupiterem v oblasti hlavního pásu planetek. Podle parametrů dráhy patří do podskupiny IIa. Charakter její dráhy je takový, že se nemůže k Zemi přiblížit více jak na 197 mil. km.
[editovat] Objev
Planetka byla na jihočeské hvězdárně na Kleti objevena v lednu 1996 astronomem Zdeňkem Moravcem a dostala provizorní označení 1996 BG. Byla sledována až do dubna 1996 a dále pak v červnu a červenci 1997. Dodatečně bylo zjištěno, že se jedná o ztracenou planetku, která již před tím byla již dvakrát pozorována a to poprvé 12. prosince 1973 na observatoři Brera-Merate v severní Itálii a ve dnech 8. a 9. června 1990 na hvězdárně Mount Stromlo Observatory, nedaleko australského hlavního města Canberra. Tehdy dostala předběžná označení 1973 YE3, resp. 1990 VG. V roce 1997 již byla její dráha zpřesněna pozorováním řady dalších observatoří natolik, že dostala přiděleno definitivní pořadové (katalogové) čislo 7796 a stala se 312. číslovanou planetkou objevenou na Kleti. Poté její objevitel navrhl, aby byla pojmenována na počest fiktivního českého génia Járy Cimrmana. Toto jméno bylo v únoru 1998 schváleno nomenklaturní komisí pro malá tělesa ve Sluneční soustavě při Mezinárodní astronomické unii (IAU).
[editovat] Fyzikální vlastnosti
Na základě hvězdné velikosti ve viditelné oblasti spektra a předpokládaného albeda byl průměr tohoto tělesa odhadnut na 10 km. Spektrální údaje o planetce nejsou k dispozici a proto není ani přibližně známo její chemické a mineralogické složení.
