Inanna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Innin (sumersky též Ninanna, Inanna, Inanna, Ninsianna; Akkadsky Ištar, Eštar).

Sumerská bohyně plodnosti, lásky, pohlavního života a války, později byla převzata do akkadské mytologie, některé její povahové rysy lze najít prakticky po celém starověkém středomoří. Je problém říci nakolik byly tyto bohyně ovlivněny původní sumerskou představou a nakolik procent vznikaly samostatně. Původně byla bohyní Uruku, ale později se rozšířila po celém Sumeru.
Pochopení tohoto božstva je velmi složité, neboť vyjadřovala protiklady přírody z textů vyplývá že byla zároveň byla rodičkou, matkou, ale i neplodnou ženou, byla ničitelka i stvořitelka, přinášela mír i válku.

Většina vědců klade vznik této bohyně zhruba do roku 4000 př.Kr., kdy prošla velmi složitým vývojem, postupně byla sloučena s několika bohyněmi a bohy čímž vzniklo velmi mocné božstvo.

Nejprve byla zobrazována jako rákos (kolem roku 1500 př.Kr. ji symbolizovala tzv. Ištařina osmicípá hvězda), okolo roku 3000 se začíná objevovat v lidské, většinou ženské podobě, v mužské podobě byla zobrazována pokud měl vyniknout její válečný aspekt.

[editovat] Atributy

Jejími atributy byla zvířata lev, sova, holub.
Jejím symbolem byla planeta Venuše

Zobrazována bývá v mnoha podobách nejčastěji je odhalená, v rukou má zbraně (nejčastěji luk), na hlavě mí tiáru s rohy. Pokud je zobrazována ve své sexuální funkci vyrůstají jí z těla falické symboly

[editovat] Rodinné poměry

Otec: Nanna (akkadsky: Sín)
Matka: Ningala
Bratr: Utu (akkadsky Šamaš)
sestra: Ereškigala

Milenci:

Dumuzi (někdy i bratr, nebo syn) - nikde není uváděn jako otec jejích dětí
Enkimdu

Děti:

Lulal a Látarak - není jisté zda šlo o jednu či dvě bytosti
Šara

[editovat] Innin v literatuře

Enki a Inin
Inin v podsvětí
Innin a Ebich
Innin a Šukalletuda
Innin v podsvětí (známo též jako Sestup Innany do podsvětí)
Innin a Dumunzi (někdy součástí Innin v podsvětí, též Innin a Bilulu)
Píseň o Agušaje - Agušaja je jedno ze jmen bohyně Ištar v jejím válečném aspektu. V tomto starobabylónském epickém textu, je Ištar zcela zaujata válčením proto se Eu (Enki) snaží ukončit tyto její nálady, svolá bohy a chce, aby stvořili Ištaře protivníka. Bohům se to nepodaří, proto Ea ze špíny za nehty stvoří bohyni Sáltu (svár) a poštve ji na Ištar. Ištar je zhnusena jejím chováním a požádá Eu ať ji zničí, ten tak udělá pod podmínkou, že Ištar se vzdá svých válečných choutek. Text pochází z období kolem roku 1500 př.Kr., zajímavé je, že obsahuje modlitbu za Chammurapiho.

Dále je známa celá řada mýtů kde vystupuje okrajově (např. Epos o Gilgamešovi), mimo to se zacovala i celá řada hymnů, které ji oslavují. Dále jsou známy i tzv. sebechvály

Innin se vyskytuje ve všech seznamech bohů od 26. stol. př.Kr a to zpravidla (výjimek je opravdu velmim málo) na třetím místě. V pozdní tradici (novobabylónská říše) klesá na 5. - 8. místo.