Hekataios
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hekataios z Milétu, řecky Ἑκαταῖος (560 či 550 - 480 př. n. l.), byl nejvýznamnějším řeckým logografem - historikem a geografem. Hodně prý cestoval. Pocházel ze starého aristokratického rodu. Za iónského povstání proti perské nadvládě, které začalo roku 500 př.n.l. v Milétu působil jako poradce řeckého velení. Peršané byli zpočátku za pomoci Athén odraženi, ale v roce 494 se vrátili a Milétos zničili.
Díky spisu Periegesis bývá Hekataios označován za zakladatele popisné geografie. Shrnul dostupné soudobé periply i periegesis a sestavil první popis celého řekům tehdy známého světa. Projevil v něm jistý odborný zájem o podnebí, rostlinstvo a živočišstvo, o zvyky obyvatel i o pamětihodnosti. Výklad doprovodil - prý podle Anaximandrova vzoru - mapou světa. (Strabón, s odvoláním na Erastothéna, tvrdí, že první mapu ekumeny, obydlené části Země, sestavil Anaximandros z Milétu (asi 610 až 546 př.n.l.) a Hekataios prý se ji snažil vylepšit).
V souladu s tehdejšími představami zobrazil souši jako kulatý ostrov omývaný oceánem: Hlavní osa světa protíná Středozemní moře, k severu od něho se rozkládá Evropa, k jihu Libye (tj. Afrika); v centru leží Řecko.
Členění světa Řekové zřejmě převzali od východních národů (jejich nejstarší mapy vznikly podle babylónských vzorů).