Grafická karta
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Grafická karta nebo také videoadaptér je součást počítače, která se stará o grafický výstup na monitor, TV obrazovku či jinou zobrazovací jednotku. V případě, že grafická karta obsahuje tzv. VIVO (video - in a video-out), umožňuje naopak i analogový vstup videosignálu např. při ukládání videosouborů z kamer, videopřehrávačů apod. Dříve byla grafická karta nedílnou součástí základní desky, dnes jsou grafické karty oddělené a připojené do počítače pomocí některého typu sběrnice. Grafická karta samozřejmě může být i integrovaná na základní desce počítače, v tomto případě se však jedná o tzv. low-end desky nebo desky nižší střední třídy. Pokud je grafická karta integrovaná na základní desce, lze ji vypnout a nahradit grafickou kartou, která se zasune do příslušné pozice na desce. Grafické karty jsou rok od roku složitější a výkonnější, a jelikož již dlouhou dobu obsahují vlastní mikroprocesor (GPU – graphics processing unit), paměti i sběrnice, daly by se označit za „počítače v počítači“.
Obsah |
[editovat] Historie
Původní 3D akcelerátor byl vyráběn na desce, která byla spojena s normální grafickou kartou.
Jedním z největších představitelů grafických karet byla karta Hercules Graphics Adapter (HGC). Ta s sebou přinesla i další možnosti v rozlišení, kdy v jednobarevných obrázcích se hodnota rozlišení zvedla z doposud maximálních 80×25 na vysoce kvalitních 720×348.
V dnešní době je jsou na trhu již velice výkonné grafické adapéry, které bez problému zvládají i rozlišení 3200×2400 při barevné hloubce 32 bitů, tak vysoké hodnoty však obvykle nedokáže zobrazit jeden monitor. Hlavní výrobci těchto grafických karet jsou firmy ATI a nVidia a v oblasti integrovaných grafických karet především Intel. Firma ATI svou řadu grafických karet pojmenovala Radeon, firma nVidia GeForce. V polovině roku 2006 byly na světovém trhu vládci v oboru grafických karet grafické čipy nVidia 7900 GTX (která již podporovala SLI) od firmy nVidia a grafický čip Radeon X1900 XTX od firmy ATI. Další výrobci, jako je např. Matrox, Kyro, S3/Via, Rendition, SIS, Trident, XGI zaujímají v současnosti pouze minoritní část trhu, nebo se soustředí na specifické grafické požadavky. Zaměřují se (např. Matrox) na profesionální oblast trhu (zpracování videa a CAD programy).
[editovat] Sběrnice IBM PC
- PC-BUS
- ISA - univerzální 16bitová sběrnice
- ISA, AT-BUS - takřka stejná specifikace univerzální 16bitové sběrnice 4,77 MHz (max. 9,6 MB/s), 8 MHz (max. 16 MB/s), 10 MHz (max. 20 MB/s), 12 MHz (max. 24 MB/s) a 16 MHz (max. 32 MB/s)
- EISA - 32bitová sběrnice zpětně kompatibilní se sběrnicí ISA
- VLB - 32bitové rozšíření ke sběrnici ISA, především pro videokarty
- PCI - univerzální 32bitová sběrnice, 33 MHz (max. 132 MB/s), 66 MHz (max. 264 MB/s), 133 MHz (max. 532 MB/s)
- PCI64 - univerzální 64bitová sběrnice, 33 MHz (max. 264 MB/s), 66 MHz (max. 532 MB/s), 133 MHz (max. 1066 MB/s)
- AGP - pouze na videokarty
- PCIE - univerzální sběrnice (avšak v obvyklé verzi PCIE 16x se používá pouze pro grafické karty; ostatním kartám postačuje sběrnice PCI)
[editovat] Grafické módy(PC)
[editovat] 1981
[editovat] 1982
- Hercules 2 barvy, 720×348
[editovat] 1984
- EGA 16 barev, 640×350
- EGC 16 barev, 640×400
- MCGA
- VGA 256 barev, 320×200 nebo 16 barev, 640×480
- SVGA až 24bitová barevná hloubka, až 4096×4096
[editovat] Novější
Novější standardy podporují bez výjimky až 24 bitů barev. U některých systémů se můžeme setkat i s 32bitovou hloubkou.
[editovat] Poměr stran 4:3
- XGA 1024×768
- QVGA 1280×960
- SXGA+ 1400×1050
- UXGA 1600×1200
- QXGA 2048×1536
- QSXGA+ 2800×2100
- QUXGA 3200×2400
[editovat] Poměr stran 5:4 či 16:9
- WXGA 1280×800
- SXGA 1280×1024
- WSXGA+ 1680×1050
- WUXGA 1920×1200
- QSXGA 2560×2048
[editovat] Viz také
Tento článek o počítačích je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |