Gazeta Wyborcza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Gazeta Wyborcza [gazeta vyborča] (česky Volební noviny) jsou celopolské noviny, druhý nejprodávanější polský deník, který vydává mediální koncern Agora S. A. (akciová společnost). Gazeta Wyborcza je považována za jeden z nejvlivnějších a nevýznamnějších tiskových orgánů v Polsku.

[editovat] Historie

Vznikla na základě dohod u kulatého stolu na jaře 1989 jako deník reprezentující opozici (Solidaritu) v období předvolební kampaně (proto ten název). První osmistránkové číslo se ukázalo 8. května 1989 v nákladu 150 tisíc výtisků. Připravolo ho 20 novinářů spojených se samizdatovým týdeníkem Tygodnik Mazowsze [mazovše]. Po 1,5 roce činil průměrný náklad 500 tisíc výtisku. V roce 2005 se pohyboval okolo 450 tis. a odhaduje se, že noviny čte na 5,5 mil. lidí. Od počátku existence je šéfredaktorem Adam Michnik. Redakční tým má asi 780 novinářů po celé zemí a 5 korespondentů v zahraničí.

V září 1990 v důsledku stále větších rozdílů v bývalém táboře Solidarity odňal tehdejší předseda NSZZ „S“ (Nezávislý samosprávný odborový svaz Solidarita) právo používat logo odborů a heslo Není svobody bez Solidarity (Nie ma wolności bez Solidarności).

V roce 2003 obvinila Agora, vydavatel Gazety Wyborczé, čelního filmového producenta Lwa Rywina z pokusu vymámit z Agory úplatek výměnou za změnu tzv. „mediálního zákona“. Změna zákona měla Agoře umožnit koupit Polsat, jednu z celopolských televizních stanic. Případ známý jako Rywinova aféra vedl ke zřízení sejmové vyšetřovací komise, jejímž vyvrcholením bylo odsouzení Lwa Rywina za napomáhání při úplatné protekci Agory.