Filón Alexandrijský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Filón Alexandrijský

Filón Alexandrijský (Filón z Alexandrie) (* asi 20 př. n. l. - † 50 n. l.) byl židovský filosof, představitel eklekticismu.

Ve svém díle se snažil o sloučení myšlenek Starého zákona se soudobými myšlenkami řecké filosofie, zejména platonismu a stoicismu.

Vycházel z názoru, že řeč Starého zákona se opírá o obrazný (alegorický) způsob vyjadřování a že tedy za jeho slovní podobou je třeba odhalovat skrytý hlubší symbolický význam platící věčně. Dalším východiskem bylo přesvědčení, že judaismus a řecká filosofie se navzájem v jádře neodlišují.

Nejvyšší entitou podle filóna je Bůh chápaný ve smyslu judaistického monoteizmu jako jedinečný a zároveň ve smyslu řecké filosofie jako absolutní bytí. Bůh je podle něj transcendentní v tom smyslu, že je mimo svět a nemůže na něj přímo působit a zejména v tom smyslu, že se vymyká jakémukoliv lidskému poznání - víme že je, ale nevíme co je.

Proto Filón zavádí náboženský pojem logos - logos je prostředníkem mezi Bohem a světem, je souhrnem ideí a zároveň má osobní povahu a je jaýmsi andělem, synem božím, druhým bohem, kterého Bůh stvořil a on potom stvořil svět.

Filónova filosofická soustava byla gradualistická a složená ze tří složek: Bůh - Logos - hmota, tvořících tři stupně na cestě od dokonalosti k nedokonalosti. Človek jako bytost tělesná, a tudíž nedokonalá, se může k dokonalosti navrátit pouze cestou extáze (EKSTASIS), kdy se jeho božská časť - duše zbavuje tělesnosti a spojuje se s Bohem.

Zejména těmito stránkami své filosofie byl Filón předchůdcem pozdějšího novoplatonismu.