Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chromofotografie je technika na pomezí malířství a fotografie používaná v druhé polovině 19. století. Fotografie se vyvolala na dva papíry; první papír se výrazně obarvil; druhý se obarvil jen mírně a zprůhlednil promaštěním. Po umístěni obou obrazů přes sebe se vzduchovou mezerou vznikne plastický dojem. Tuto techniku používalo jen několik fotografů většinou ve střední Evropě, mezi nejznámější tvůrce chromofotografie patří Alexander Seik, který je některými zdroji uváděn i jako vynálezce techniky.
Spodní vrstva chromofotografie od Alexandra Seika. Fotografie je na slaném papíře a je značně kolorovaná. Kartonový rámeček po stranách zaručuje odstup obou vrstev.
|
Svrchní vrstva chromofotografie od Alexandra Seika je zprůhledněná promaštěním (pravděpodobně voskem). Díky promaštění je těžké určit zda se jedná o slaný či bílkový papír. I tato vrstva je kolorovaná (což není pro chromofotografie úplně typické) a původně byla v oválné paspartě.
|
Pokus o rekonstrukci původního vzhledu chromofotografie před zežloutnutím obou vrstev ve Photoshopu. Nejdříve byla barevnost obou vrstev vyrovnána tak, aby nekolorované pozadí bylo šedé. Spodní vrstva byla rozostřena a svrchní vrstva zprůhledněna na 70%. Nakonec byla přidána oválná maska tak, jak je patrná na svrchní vrstvě.
|
