Chemická vazba
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chemická vazba je silová interakce mezi dvěma atomy. Pomocí chemické vazby se jednotlivé atomy seskupují do molekul.
Polarita chemické vazby je podmíněna rozdílem elektronegativit zúčastněných atomů. Podle tohoto kritéria rozlišujeme tři druhy chemické vazby:
- Nepolární vazba (také Kovalentní vazba) - mezi atomy se stejnou (zejména mezi atomy stejného prvku ) nebo mezi atomy s velmi blízkou elektronegativitou (H-H, Cl-Cl)
- Polární vazba - mezi atomy, které mají rozdíl elektronegativit v intervalu 0,4 - 1,7 (H-O,H-Cl)
- Iontová vazba - velmi polární vazba mezi atomy, které mají rozdíl elektronegativit větší než 1,7. V tomto případě se ve vazbě uplatňují především elektrostatické interakce.
- Kovová vazba je specifická vazba mezi atomy kovů.
Existuje několik teorií které popisují chemickou vazbu, mj.:
- Hybridizace - popisuje pouze fenomenologicky vytvoření určité geometrie molekul na základě složení vlnových funkcí energeticky podobných orbitalů, které pak vstupují do tvorby chemických vazeb. Tato teorie nemá žádný matematický aparát, proto je její použití omezené. Hybridizované orbitaly jsou degenerované ( energeticky rovnocenné), v důsledku toho jsou rovnocenné i vazby vycházející z hybridizovaných orbitalů, jak mezi s sebou, tak i s volnými elektronovými páry
- LCAO-MO (linear combination of atomic orbitals - molecular orbital) - tato teorie popisuje vznik chemické vazby (molekulového orbitalu) pomocí lineární kombinace vlnových funkcí atomových orbitalů.
[editovat] Předpoklady vzniku chem. vazby:
- dostatečné přiblížení atomu, kdy dochází k překrytí valečních orbitál
- počet energie a prostorové uspořádání elektronu musí umožnit vznik elektronového páru
 |
Tento chemický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
