Branické skály

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Branické skály, pohled z Děvína

Přírodní památka Branické skály zahrnuje výrazné skalní útvary na pravém břehu Vltavy - Branická skála a Školní vrch nacházející se mezi Branickou ulicí a ulicí U pražských lomů. Vlastní území se skládá ze dvou samostatných částí - z vlastní Branické skály s lesoparkem Dobeška a z lokality Školní vrch. Obě části jsou od sebe odděleny Starou cestou.

Výměra: 9,1 ha
Katastrální území: Braník - Praha 4.
Nadmořská výška: 215-263 m.
Rok vyhlášení: 1968.

[editovat] Důvod ochrany

Výrazný geomorfologický prvek, součást charakteristického obrazu pražské přírody, profil svrchním silurem a spodním devonem, paleontologické naleziště, teplomilná společenstva rostlin a živočichů. Branické skály jsou proslulým nalezištěm zkamenělin již od 18. století. Zkameněliny zde zbíral např. Joachim Barrande a další paleontologové.

[editovat] Geologie

Branické skály

Na území PP byl stěnovým lomem byl odkryt profil horninami svrchního siluru až spodního devonu. Ve výchozu na Školním vrchu byl stanoven mezinárodní opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu hranice ludlow-přídol (silur), který byl schválen na Mezinárodním geologickém kongresu v Moskvě v r. 1984.

Až do roku 1928 se ve zdejších lomech těžily tzv. branické vápence, ze kterých se pálilo pražské hydraulické vápno, které se používalo především při vodních stavbách.

[editovat] Flóra

Na lomové stěně se vyskytuje pěchavy vápnomilné, na horní hraně lomové stěny roste dřín obecný. Školní vrch představuje přirozený výchoz vápenců s výskytem mnoha chráněných teplomilných druhů rostlin jako kavyl Ivanův, kavyl sličný, bělozářka liliovitá a vlnice chlupatá.

[editovat] Fauna

Území PP představuje význačnou lokalitu zejména teplomilného hmyzu. Na výslunných místech žije nehojně ještěrka obecná. Pravidelně zde hnízdí poštolka obecná. Na Školním vrchu hnízdí běžné druhy ptáků, např. pěnkava obecná.