Bestie Karla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bestie Karla (orig.: Karla) je americký film uvedený do kin v roce 2006, který popisuje činnost kanadských sériových vrahů Paula Bernarda a jeho ženy Karly Homolky, kterým byly v 90. letech prokázány dva únosy a tři vraždy mladých dívek (viz případ Bernardo & Homolka).

Původně se měl film jmenovat Deadly, posléze bylo pojmenování změněno na Karla.

[editovat] Koncepce filmu

Film je založen na vyšetřovacích a soudních protokolech a je vystavěn okolo rozhovoru Karly s psychiatrem (tento psychiatr ovšem v reálu nikdy neexistoval, jde o jakýsi „kompilát“ celé řady psychiatrů a dalších odborníků a úředníků, kteří Karlu vyslýchali a vyšetřovali), který má posoudit její případné předčasné propuštění na svobodu. Z tohoto rozhovoru logicky plynou náhledy do vzpomínek Karly na klíčové události, včetně všech tří prokázaných případů: znásilnění a zavraždění (smrt v tomto případě mohla být nehoda) Karliny sestry Tammy i oba následné únosy, znásilňování, mučení a zavraždění dvou školaček. Film se snaží maximálně omezit zobrazování brutálních scén, ovšem i náznaky, se kterými pracuje, spolu s vědomím, že jde o reálnou událost, člověku s průměrnou představivostí zcela postačí, aby film jako hrůzný a brutální vnímal. Některé brutální scény však nalézt lze - ať už jde o vraždění druhé oběti, nebo o scénu zobrazující enormní brutalitu v psychologické rovině, v níž je třetí oběť přivlečena před televizi, aby se mohla „pokochat“ pohledem na své zoufalé rodiče prosící únosce, aby jí neubližoval. Colinsův bavící se Bernardo je v tu chvíli velmi přesvědčivý.

Značně negativně byla některými diváky vnímána závěrečná „řeč Karly“, která připomíná závěrečnou řeč obhajoby.

[editovat] Vztah filmu k realitě

Film do značné míry akceptuje postoj a tvrzení Karly, která většinu viny svrhávají na jejího manžela. Týká se to i okolností, které se soudu nepodařilo objasnit a dokonce i některých tvrzení, která jsou zjevně v rozporu s fakty zjištěnými soudem. Film mění jména přátel obou vrahů i jména obou zavražděných dívek.

K dalšímu zkreslení (pravděpodobně nezamýšlenému) vedla snaha učinit film přijatelným pro veřejnost. Film nejenže se omezil na náznaky, ale vyškrtal nejbrutálnější zážitky dívek, u nichž se tvůrci domnívali, že by je diváci nemuseli snést ani v nejnepřímějších narážkách. Vzhledem k tomu, že brutalita vražd zřetelně rostla, vede to k tomu, že zatímco první vražda je ukázána celá a druhá i s únosem minimálně naznačena z velké části, třetí (v níž hrála Karla nezastupitelnou úlohu při únosu, který pomohla naplánovat a provést s plným vědomím toho, že dívku čeká dlouhé mučení a znásilňování a že bude nakonec zavražděna) je velice osekána, což vzbuzuje mylný dojem, že osud třetí oběti byl vpodstatě stejný jako oběti druhé, ačkoliv ve skutečnosti byla vystavena hrátkám dvojice mnohem déle a mučení, kterému byla podrobena, bylo též mnohem krutější a rafinovanější.

Zcela mimo realitu je též zobrazení utrpení dívek v tom ohledu, že zcela pomíjí fakt, že Karla nejen hrála důležitou roli při únosu druhé dívky a oběti hlídala, aby neuprchly, ale též je (samostatně i s manželem) mučila a znásilňovala a to minimálně stejně brutálně, jako on sám, což film zcela ignoruje.

[editovat] Kontroverze

Oznámení úmyslu film vytvořit pobouřilo kanadské veřejné mínění, řada lidí (kromě příbuzných např. i Attorney General of Ontario Michael Bryant) vyzývala k jeho bojkotu, neboť se ztotožnila s postojem, že film těží z krutého osudu a smrti dívek a jitří city pozůstalých.

Původně plánovaná premiéra, která se měla odehrát již v roce 2005 na Montrealském filmovém festivalu, byla na nátlak sponzorů zrušena a kanadský řetězec kin Cineplex Odeon rozhodl, že promítání filmu bude omezeno na města Toronto, Montreal a Ottawa. Právník Tom Danson zastupující rodiny unesených a zavražděných dívek, měl možnost film shlédnout i se zástupci rodin a posléze oznámil, že pozůstalí nebudou bránit uvedení filmu v kanadských kinech.