Alois Neruda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Neruda (20. červen 1837, Kostelec nad Labem - 25. leden 1899, Praha) byl vynikající český violoncellista.
V mládí se učil u svého otce Josefa Nerudy a poté na Konzervatoři v Praze u světoznámého pedagoga Julia Goltermanna. Po úspěšném ukončení svých studií odešel na místo koncertního mistra do uherského Temešváru, avšak po třech letech se vrátil zpět do vlasti, kde zvítězil v náročném konkursu na sólovioloncellistu Prozatímního a poté Národního divadla. V této funkci vydržel neuvěřitelných 26 let. Během svého působení v Praze se důvěrně spřátelil s Bedřichem Smetanou. Smetana mu často, jako jednomu z nejlepších instrumentalistů v Praze, svěřoval k premiérové interpretaci svoje skladby. V roce 1879 provedl mimo jiné poprvé i Smetanův kvartet „Z mého života“. Alois Neruda velmi často vystupoval i s Antonínem Dvořákem v jeho komorních skladbách.