Akbar Veliký
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Akbar Veliký, (narozen 15. října 1542 v Umarkotu v Sindu, zemřel 27. října 1605 v Sikandře) vlastním jménem Džaláluddín Muhammad Akbar, (persky جلال الدین محمد اکب) byl indický mughalský státník, syn Humájúna a potomek Čingischána. Je považován za největšího z vládců Mughalské říše. Proslul zejména jako zákonodárce.
[editovat] Rozšiřování říše
Na trůn se dostal v roce 1555, kdy vládli Mughalové pouze Paňdžábu. O rozšíření říše, de facto o její vznik z poměrně malého království se zasloužil právě Akbar, který k říši brzy po svém nástupu na trůn, v roce 1560, připojil Džajpúr, Džódpur a další území, v roce 1573 připojil Gudžrát, v roce 1574 Orissu, 1576 Bengálsko, 1586 Kašmír, 1592 Sind a 1594 Kandahár.
Za zmínku také stojí, že přesunul hlavní město, které dosud bylo v Dillí do Agry, kde také vystavěl slavnou pevnost, a založil město Fátehpur-Síkrí nedaleko Agry, které mu mělo sloužit jako sídelní město. Z tohoto plánu však sešlo.
[editovat] Zákonodárství
Jak už bylo řečeno, Akbar proslul zejména jako zákonodárce. V první řadě zavedl rovnost náboženství a zrušil dřívější potupnou daň džazja, vztahující se pouze na nemuslimy, a přestože byl sám muslim, podporoval hinduismus a zasadil se o překlad hinduistických knih do perštiny. Údajně se zajímal také o křesťanství a pozval do Indie jezuity. Za zmínku stojí také stavba Ibadat Khana (persky Dům uctívání), jakéhosi centra pro náboženské diskuze.
Akbar zakázal dětská manželství a sátí a také zvířecí oběti.
Akbar provedl mnoho opatření pro blaho lidu, změnil dosavadní složitou a nespravedlivou daňovou soustavu, zavedl také policii a uskutečnil mnoho dalších reforem.
Akbar podporoval literaturu, umění a vědy, svým lidem byl mimořádně oblíben a nepochybně měl velké zásluhy na rozvoji indické kultury.
