Žiži

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Faktická přesnost tohoto článku je zpochybněna. Podívejte se prosím na relevantní diskusi na diskusní stránce.

Portál Náboženství

Pahorek Žiži patří mezi nejznámnější česká božiště, tedy místa spojená s pohanskými obětišti. Podle archeologů se nacházel na území Prahy, v místech, kde pod dnešním chrámem svatého Víta vystupuje skalní podloží vyvýšeniny Pražského hradu. Jeho jméno údajně pochází ze staroslovanského slova „žiž“, tedy hoření, žeh, žhnutí či oheň. Některými autory bývá toto místo spojováno s posvátnými pohanskými ohni.

Tento vrch bývá řazen mezi tzv. „tajemné české homole“, tedy jako jeden ze sítě posvátných pahorků rozmístěných po Čechách, které sloužily k pohanským obětním obřadům našich předků. K dalším lokalitám, které jsou mezi české homole řazeny patří například Homole v Rudné u Prahy, Homole nebo také Žižkova mohyla u Lichocevsi nebo kopec Krliš u Turska.

Kromě těchto hypotetických a tajemných významů z dob Keltů, které lze jen obtížně potvrdit, měla vyvýšenina Žiži i zcela praktické použití, jako nejstarší pohřebiště z doby předpřemyslovské a dob prvních Přemyslovců. Přemyslovský kníže Bořivoj I. byl tím, kdo se rozhodl umístit sídlo svého rodu poblíž posvátného místa a kamenného stolce, které sloužilo jako sněmovní pole českých knížat, čímž dal základ ke vzniku budoucího Pražského hradu.

Podle archeologických nálezů na Pražském hradě, se odborníci domnívají, že pahorek Žiži ležel v místě dnešního obelisku na 3. nádvoří Hradu, zatímco kamenný stolec se nacházel v místech za katedrálou, na dnešním Svatojiřském náměstí.