Ústavní vývoj na území Česka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek sleduje vývoj ústavního práva na území českého státu. (Rakouska, Rakouska-Uherska, Československa a Česka
Vývoj ústavnosti v českých zemích můžeme rozdělit do tří základních etap:
- 1. 1848-1918 ústavní vývoj v rámci Rakouska a Rakouska-Uherska.
- 2. 1918-1992 ústavní vývoj v rámci Československa.
- 3. 1992 Ústava České republiky.
[editovat] Habsburská monarchie
Do roku 1848 byla Habsburská monarchie absolutistickou. 15.března 1848 Ferdinand V. slibuje ústavu a volby. Následně je 25.dubna 1848 vydána První Rakouská ústava - “Dubnová oktrojovaná ústava, která však nenabyla platnosti.
4.března 1849 panovník vydal novou “Březnovou oktrojovanou ústavu”, jež byla založena na myšlence jednotného monarchistického státu. Panovník měl spolu s parlamentem zákonodárnou moc. Spolu s ministry měl i výkonnou moc. Poprvé se objevil koncept lidských práv. Zřízeny byly nezávislé soudy a Říšský soud jako soud ústavní. Ústava byla zrušena 31.prosince 1851.
K návratu k parlamentarismu došlo v únoru 1861, kdy byla vydána tzv. “Únorová oktrojovaná ústava”. Zřízen byl říšský zákonodárný sbor - Poslanecká sněmovna (volena zemskými sněmy) a Panská sněmovna (jmenovaná císařem). Výkonnou moc měl císař.
K důležité ústavní změně došlo v roce 1867 - prosazení dualismu. Byla přijata “Prosincová ústava”, která deklarovala svrchovanost dvou národů v monarchii. Společné zůstaly jen tyto kompetence: zahraniční politika, finance, obrana a osoba panovníka. Byl vytvořen společný zákonodárný sbor - 60 delegátů za Uherský sněm a 60 za Říšskou radu.
Významným se stal také rok 1907 kdy bylo zavedeno všeobecné, tajné, rovné, přímé hlasovací právo. Aktivní od 24 let a pasivní od 30 let. Z hlasování však byly ještě až do roku 1918 vyloučeny ženy.
[editovat] Březnová ústava (1848)
Prvním pokusem o zavedení ústavy bylo svolání Ústavodárného říšského sněmu v době revoluce v roce 1848. Z Vídně byl přesunut z obavy před revolucí do Kroměříže.
Ústavodárný říšský sněm zrušil poddanství a robotu, nestihl však již vypracovat a schválit ústavu. Byl rozehnán a byla vyhlášena oktrojovaná březnová ústava.
[editovat] Neoabsolutismus (1852-1860)
Po potlačení revoluce však došlo k obnovení absolutismu. Silvestrovskými patenty byla březnová ústava zrušena (zachováno bylo zrušení poddanství a roboty).
[editovat] Únorová ústava (1860-1865)
V roce 1860 došlo k pádu Bachovského absolutismu a obnovení ústavnosti. Po říjnovém diplomu byla vydána Únorová ústava. Císař ji v roce 1865 pozastavil (sistoval).
[editovat] Prosincová ústava (1867)
[editovat] První Československá republika
Ústavní vývoj Československého státu začal jeho vznikem 28. října 1918 a vyhlášením prvního zákona.
[editovat] Vznik československého státu
Podívejte se také na článek: Recepční zákon (1918)
Národní výbor československý dnem 28. října 1918 převzal státní moc a proklamoval československý stát. Mužové 28. října okamžitě vyhlásili zákon č. 11/1918 Sb. z. a n. o zřízení samostatného státu československého
Národní výbor vykonával moc výkonnou a zákonodárnou do ustavení Revolučního národního shromáždění.
[editovat] Prozatímní ústava
Národní výbor schválil dne 13. listopadu 1918 zákon č. 37/1918 Sb. o Prozatimní ústavě. Poté se kooptací rozšířil na 256 poslanců.
Poté zahájilo nové Národní shromáždění činnost usnesením o sesazení Habsbursko-Lotrinské dynastie z českého trůnu a volbou prezidenta republiky.
[editovat] Ústavní listina Československé republiky
Hlavní článek: [[Ústavní listina Československé republiky (1920)
Cílem Národního shromáždění však bylo vypracovat novou ústavu. Ta byla schválena dne 29. února 1920 spolu se zákonem č. 121/1920 Sb., kterým se uvozuje ústavní listina Československé republiky. Ústava vytvářela dvoukomorový parlament a parlamentní republiku v čele s prezidentem jako hlavou státu. V této ústavě byla dělba moc zákonodárná, moc výkonná (moc výkonnou utvářela vláda a prezident) a moc soudcovská (soudní). Ústava přispěla k demokratickému rozvoji první československé republiky jako silného, uznávaného a vyspělého mnohonárodnostního státu.
[editovat] Druhá republika
Po přijetí Mnichovské dohody byly provedeny výrazné ústavoprávní změny
[editovat] Autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi
Ústavní změny zavádějící Druhou republiku provedlo Národní shromáždění schválením ústavního zákona o autonomii Slovenské krajiny a ústavního zákona o autonomii Podkarpadské Rusi.
[editovat] Zmocňovací zákon
Národní shromáždění schválilo zmocňovací zákon. Umožňoval vládě vydávat nařízení (zákony) a prezidentovi měnit ústavu dekrety.
[editovat] Slovensko (1939-1945)
Na nátlak Hitlera souhlasili slovenští politici s vyhlášením samostatnosti. Zákonem o samostatném slovenském státě byl vyhlášen Slovenský štát (později Slovenská republika). Poté byla přijata Ústava Slovenské republiky, jež ústavu nahradila.
[editovat] Protektorát Čechy a Morava (1939-1945)
Po německém nátlaku musel Hácha přistoupit na okupaci zbytku republiky Německem. Výnosem Hitlera o vytvoření Protektorátu Čechy a Morava přestalo Československo existovat.
[editovat] Československá republika v exilu (1940-1945)
Zánik Československa nebyl de jure uznán západními mocnostmi. Po vypuknutí druhé světové války se vytvořila ve Francii exilová vláda. Exilová vláda vycházela z teze právní kontinuity republiky.
Principi obnovení státu:
- 1. neplatnost Mnichovské dohody od počátku,
- 2. neplatnost všech ústavních a jiných aktů v době nesvobody,
- 3. neplatnost Benešovy abdikace (jako vynucené),
- 4. kontinuita hranic (neplatnost minichova a vídeňské arbitráže).
Exilová vláda po svém ustanovení v roce 1941 vyhlásila válku všem mocnostem, jež jsou ve válečném stavu s Velkou Británií, USA a Sovětským svazem. (tedy Německu, Madarsku, Rumunsku, Japonsku, Itálii, Bulharsku a Finsku).
[editovat] Benešovy dekrety
Ústavním podkladem vydávání dekretů prezidenta byl ústavní dekret o prozatimním výkonu moci zákonodárné a ústavní dekret o ustanovení státní rady. Ústavním dekretem o obnovení právího pořádku byly změny ústavy do 10. září 1938 prohlášeny za nicotné.
[editovat] Slovenská národní rada
Podle Vánoční dohody byla odbojovými organizacemi na Slovensku vytvořena Slovenská národní rada. Při zahájení Slovenského národního povstání bylo vyhlášeno obnovení Československa a Slovenská národní rada (mimoústavně) začala vykonávat zákonodárnou moc formou nařízení.
[editovat] Období 1946-1948
[editovat] Prozatímní národní shromáždění
[editovat] Ústavodárné národní shromáždění
[editovat] Ústava 9. května
Ústava 9. května vycházela z ústavní listiny. Parlament (Národní shromáždění) byl jednokomorový, ústavní soud byl zrušen.
Zvláštní postavení měly slovenské národní orgány (sbor pověřenců, Slovenská národní rada). Ústava obsahovala předpisi o soukromém vlastnictví a státním hospodářství.
Zřízeny byly národní výbory, zrušeny země (Česká, Moravaskoslezská a Slovenská). Ústavu později doplňovala série ústavních zákonů
[editovat] Ústava (1960)
Nová ústava zahrnovala zrušení sboru pověřenců a omezení slovenské autonomie.
[editovat] Československo federací
Konečným zřízením federace bylo přijetí ústavního zákona o československé federaci. Od 1. ledna 1969 se Československo skládalo z České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Zajímavoství je zřízení Ústavního soudu ústavním zákonem (nebylo však realizováno).
[editovat] Změny ústavy po roce 1989
V roce 1989 došlo k zásadím změnám Ústavy. zejména zrušení čl. 4 o vedoucí úloze KSČ.
[editovat] Změny názvu státu
V roce 1990 vznikl spor o oficiální název státu. Ústavními zákony byl název Československa změněn dvakrát. Národní rady změnily obdobně názvy republik.
[editovat] Ústavní soud ČSFR
Ústavním zákonem byl nově zřízen (a tentokrát i realizován).
