Zpětné inženýrství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zpětné inženýrství (též reverzní inženýrství, z angl. Reverse Engineering, RE) je označení pro proces, jehož cílem je odkrýt princip fungování zkoumaného předmětu (např. mechanického zařízení nebo počítačového programu), většinou za účelem sestrojení ekvivalentního předmětu, který ale není kopií originálu (zejména neporušuje autorské právo). Mezi obvyklé postupy RE patří měření a analýza struktury předlohy (dekompozice) a zkoumání „vnitřních vztahů“ částí systému.

Výstupem RE je obnovení návrhu (či jen dokumentace), které může být podkladem k vylepšení designu nebo např. k bezpečtnostnímu auditu.

[editovat] Příklady zpětného inženýrství

Bombardér B-29 se stal vzorem pro sovětský Tu-4.

V architektuře je RE používáno pro rekonstrukci 3D modelu skutečného objektu (naskenováním bodů, které jsou zpracovány v CAD programech).

Ve vojenství je často zneužíváno RE ke kopírování cizích technologií. Dva příklady z druhé světové války:

Britové a Američani vyráběli kanystry na benzín podle německého vzoru (tzv. Jerrycan),
Sověti během let 1945–1949 „vyvinuli“ strategický bombardér Tupolev Tu-4, který byl téměř dokonalou kopií amerického letounu B-29.

Během studené války schválil Ronald Reagan plán CIA reagující na krádeže západních technologií tím, že východním agentům bylo podstrčeno několik technologií se skrytými chybami. To se stalo příčinou výbuchu sibiřského plynovodu (po atomových výbuších dosud největší umělá exploze vůbec).^[1]

V elektrotechnice bývají zkoumány integrované obvody – RE v oblasti počítačových procesorů přispívá k velké míře kompatibility instrukčních sad.^[2]

[editovat] Zpětné inženýrství v programování

Reverzní inženýrství v informatice je definováno jako proces analýzy předmětného systému s cílem identifikovat komponenty systému a jejich vzájemné vazby a/nebo vytvořit reprezentaci systému v jiné formě nebo na vyšší úrovni abstrakce.^[3]