Ze Země na Měsíc
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ze Země na Měsíc (1865, De la Terre à la Lune) patří se svým pokračováním Okolo Měsíce (1870, Autour de la Lune) ke známým vědeckofantastickým románům francouzského spisovatele Julese Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Oba romány vyšly česky poprvé již v roce 1870 pod názvem Cesta kolem měsíce. České názvy některých dalších vydání byly také Do měsíce a Kolem měsíce.
Romány, které na sebe bezprostředně navazují, vyprávějí o odvážné kosmické cestě tří přátel (kapitán Nicholl, Impey Barbicane a Michel Ardan), členů Gun Clubu z Baltimore, kteří se rozhodli překonat zemskou tíži v projektilu vystřeleném z obrovitého děla Kolumbiada namířeného na Měsíc. Toto dělo mělo délku devět set stop (asi 270 metrů), ráži devět stop (cca 2,7 metru), sílu stěn šest stop (cca 1,8 metru) a vážilo šedesát tisíc tun. Bylo zakopáno kolmo do země a vzhledem k tomu, že výstřel měl zasáhnout Měsíc, bylo rozhodnuto umístit dělo na Floridu nedaleko místa zvaného Stone's Hill (o sto let později startoval první skutečný let na Měsíc z mysu Canaveral, vzdáleného jen 250 kilometrů od tohoto místa).
Start výpravy byl v pravdě velkolepý. Na Floridu přijelo několik miliónů diváků, plamen výstřelu byl pozorovatelný do vzdálenosti sto šedesáti kilometrů, všichni přihlížející byli povaleni, došlo k četným zraněním a častým jevem bylo přechodné ohluchnutí.
V další části vyprávění líčí autor osudy hrdinů od okamžiku výstřelu po celou dobu letu. Čtenář tak s nimi prožívá stav beztíže, který zažijí při dosažení tzv. „neutrální čáry“, kde je stejná přitažlivost Země i Měsíce, sleduje s nimi jejich dojmy a pozorování prováděná dalekohledem i okénkem střely, když oblétávají Měsíc, a nakonec je svědkem šťastného přistání projektilu do moře na Zemi.
Postava Michela Ardana byla vytořena podle slavného francouzského fotografa Félixe Nadara (1820 – 1910).
[editovat] Technické omyly
Jules Verne se při psaní obou románů dopustil mnoha technických omylů. Některé z nich byly nejspíš způsobeny tehdejšími nedostatečnými znalostmi, většina ale byla vědomou daní za dramatickou výstavbu díla.
- Litina, kterou autor navrhl, je pro dělo značně nevhodný materiál (je křehká).
- Přetížení při startu by posádku okamžitě rozdrtilo.
- Rychlost plynů nálože nebyla dostatečná pro udělení potřebné rychlosti.
- Odpor vzduchu by relativně lehkou střelu téměř okamžitě zastavil.
- Stav beztíže by trval po celou dobu letu.
- Ve vzduchoprázdném prostoru by nešlo otevírat okna pro pozorování.
- Dopad na hladinu oceánu by byl opět svým přetížením smrtící.
[editovat] Filmová zpracování
Román Ze Země na Měsíc se stal roku 1902 velkou inspirací pro francouzského režiséra Georgese Mélièse. Ten v tomto roce na jeho základě natočil první vědeckofantastický film vůbec. Šlo o titul Le Voyage dans la Lune (Cesta na Měsíc) v délce trvání šestnácti minut. Ve filmu však hlavní hrdinové na Měsíci přistanou a prožijí zde další dobrodružství založená na knize První lidé na Měsící od Herberta George Wellse.
Dalšími známými filmovými adaptacemi románu jsou:
- From the Earth to the Moon (1958, Ze Země na Měsíc, USA) režiséra Byrona Haskinse,
- Rocket to the Moon (1967, Raketa na Měsíc, Velká Británie) režiséra Dona Sharpa,
- kreslený film From the Earth to the Moon (1970, Ze Země na Měsíc, USA) režiséra Tila Kiweho.
