Vodní nádrž Harcov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Poloha přehrady na mapě ČR

Liberecká přehrada

Přehradní hráz

Vodní nádrž Harcov, nazývaná také Harcovská přehrada a Liberecká přehrada, je přehrada v údolí libereckého Harcovského potoka. Její hráz má výšku 20,5 metru, je 157 metrů dlouhá a její koruna se nachází 13 metrů nad okolním terénem. Je schopná zadržet maximálně 630 000 m³ vody. Přehrada zadržuje vodu z povodí 14,78 km². Tato vodní nádrž dnes slouží zejména jako rekreační místo obyvatel Liberce, původně však byla navržena na ochranu města před povodněmi. Přehrada byla pojmenována podle potoka, který ji napájí a také podle přilehlé čtvrti Starý Harcov.

V okolí přehrady žijí také chránění živočichové: ropucha obecná, čolek obecný, strakapoud velký, lejsek šedý a ježek západní.

Obsah

1 Technická data
2 Historie
3 Reference
- 3.1 Literatura
- 3.2 Externí odkazy

[editovat] Technická data

Typ hráze: gravitační z lomového zdiva s předsypem
Maximální výška hráze: 20,5 m
Délka hráze v koruně: 157 m
Šířka hráze
- v koruně: 4,5 m
- v patě: 16 m
Poloměr křivosti: 120 m
Objem hráze: 16 000 m³
Celkový objem nádrže: 651 000 m³
Zásobní objem: 289 000 m³
Stálý objem: 48 000 m³
Přehrazený tok: Harcovský potok
Povodí: Baltské moře
Plocha povodí: 14,78 km³
Maximální hloubka vody: 13 m
Plocha zátopy: 11,8 ha

[editovat] Historie

Ve dnech 30.–31. 7. 1897 došlo na Liberecku ke katastrofální povodni, která překonala veškerá ochranná opatření, způsobila škody za 3,5 milionu rakouských korun (Harcovským potokem se tehdy valilo 20 metrů krychlových vody za vteřinu), zničila Liebiegovu továrnu (pozdější Textilanu) a napáchala značné škody i ve středu města na soutoku Harcovského potoka a Nisy. Na ochranu města a oblasti před takovými záplavami bylo 25. září 1899 založeno v Liberci Vodní družstvo k regulování říčních toků a ke stavbě přehrad v povodí Zhořelecké Nisy. Jeho členy byli postižení průmyslníci a do jeho čela byl zvolen továrník Karl Zimmermann ze Stráže nad Nisou. Kromě přehrady v Liberci samotném měla být postavena ještě další pětice hrází. Jejich vyprojektováním byl pověřen nejlepší evropský přehradář své doby – Otto Intze z Cách. Ten představil své plány 13. ledna 1901. Mělo jít o první tížné, zděné přehradní hráze v Evropě, což také vzbuzovalo obavy. Plány byly schváleny 4. března 1901 a první hráz, která měla být postavena, byla právě ta Harcovská. Ta se tak stala první údolní nádrží v Čechách.

Geologický průzkum odhalil pevné žulové podloží již v hloubce 4,5 metru, stavebníci se rozhodli vyhloubit lože pro základy ještě o 3,5 metru hlubší. Zemní práce začaly již v listopadu 1902. Stavba byla tehdy zadána firmám W. Streitzig a spol. z Liberce a H. Rella a synovec z Vídně za částku 450 000 korun rakouských. Při výkopu se však objevila v podloží řada průsaků, které byly svedeny drenáží o světlosti 100 až 150 mm. Po pozdějším vyzdění hráze byla voda z drenáže vyčerpána a drenáž byla zalita cementovým mlékem.

Základní kámen hráze byl položen 27. června 1903 a její výstavba trvala zhruba půl roku. Pro návodní líc hráze byly vybírány ty největší a nejkvalitnější kameny, pro vzdušní líc kameny vhodné pro zdění. Veškeré kameny byly získány ve trojici lomů v zátopové ploše. Stavba byla dokončena v prvním pololetí 1904 a kolaudace se uskutečnila 29. srpna 1904.

Již v listopadu roku 1904 zadržela přehrada povodeň o objemu 230 000m³. Celková cena tohoto vodního díla se vyšplhala na částku 789 111 rakouských korun. Dnes jej provozuje společnost Povodí Labe a.s.