Virga
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Virga (též srážkové pruhy) je meteorologický termín pro srážku, která vypadává z oblaku, ale vypařuje se ještě před dopadem na zem. Ve vyšších nadmořských výškách srážka vypadává především ve formě ledových krystalků před roztáním a vypařením. Tento jev je velmi běžný v pouštních oblastech.
Virga může způsobovat zajímavé povětrnostní jevy, protože když se déšť mění z kapaliny na plyn, tak spotřebovává velké množství tepla díky vysokému skupenskému teplu varu vody. Tyto malé „kapsy“ velmi chladného vzduchu potom rychle klesají, přičemž vytvářejí tzv. microburst, druh turbulence, která může být velmi nebezpečná pro letectví (viz též střih větru).
Virga také hraje roli ve vytváření bouřkových jader, kdy jsou lehké částice z jednoho mraku vyfukovány do okolního přesyceného vzduchu a slouží jako kondenzační jádra pro vytváření dalšího bouřkového mraku.
Virga může vytvářet pohledné dramatické scény, zejména během západu slunce, kdy jsou proudy srážek pod mrakem osvíceny červeným světlem nízko umístěného slunce. Větrné proudění pod mraky tlačí proudy na stranu, což budí dojem šikmých čárek pod mrakem. Výsledkem je pro virgu typický nepravidelný spodní okraj mraku.
Virga je latinské slovo označující proutek nebo větev a také objekty z nich vyrobené, jako smeták, hůl nebo tyč.
